U461A : MA: Zpracování Úvodní studie

Kód úlohy:

U461A

Autor návrhu úlohy:

Oganesjan, N. (INSYCO, s.r.o.)

Datum poslední úpravy:

2014-05-27

Předpokládaná pravděpodobnost užití v praxi:

0.5

Charakteristiky úlohy

1. “MA: Zpracování Úvodní studie“ – cíl, účel:

Cílem úlohy je:
- zajistit komplexní zmapování prostředí, do něhož mají být MA zasazeny,
- určit přístup k řešení MA,
- určit priority oblastí řešení, resp. podnikových procesů, které mají MA pokrývat,
- vytvořit celkovou koncepci řešení MA.

2. Obsah úlohy

Úloha zpracování úvodní studie zahrnuje:
- definování cílů a efektů MA,
- vytvoření katalogu uživatelů,
- specifikace požadavků na MA,
- analýzu stavu podnikové informatiky,
- funkční specifikaci řešení MA,
- návrh architektury MA,
- návrh organizace řešení MA,
- určení harmonogramu a ekonomických charakteristik projektu.
Pro správné řešení nasazení MA je třeba vhodně zvolit tzv. MEAP (Mobile Enterprise Application Platform) , na základě dále uvedených kritérií :
- Jaké jsou schopnosti konektivity? Nabízí platforma možnost rychlého propojení např. s ERP systémy klíčových hráčů na trhu (Oracle, Microsoft, IBM, Sybase, SAP apod.)? A pokud je potřeba nějaký konektor vytvořit, jak rychle může být vybudován a integrován? To, jaké konektory platforma obsahuje a jak je snadné další přidělat, může být významným faktorem pro její úspěšné propojení s již existujícími podnikovými systémy.
- Nabízí platforma spolehlivou a ověřenou cestu pro upgrade s plnou zpětnou kompatibilitou pro dosud nasazené aplikace? Pokud je potřeba spolu s upgradem platformy existující aplikace přepisovat, bude to finančně i časově náročné.
- Je platforma závislá na vývoji kódu třetích stran nebo vyžaduje pro tvorbu požadovaných aplikací profesionální služby? A změní se tento scénář v případě, že se podnikové aplikace stanou mnohem komplexnější a komplikovanější? Závislost na další straně představuje komplikaci a zvyšuje výdaje za dodatečné služby.
- Co přesně znamená , pokud dodavatel MEAP tvrdí, že jeho platforma má schopnost „jednou napiš a nasaď na jakékoliv zařízení“ . Trendem současnosti je umožnit běh jednou vytvořené aplikace na co nejvíce různých mobilních zařízeních. Ne vždy však na těchto zařízeních aplikace vypadá stejně a nabízí srovnatelné funkce.
- Jakou úroveň šifrování dat platforma poskytuje? Jak snadné bude nasadit šifrování dat? A je schopnost šifrování dostatečně sofistikovaná a integrovaná do platformy? Mobilní aplikace obsahují řadu citlivých dat, která je nutné chránit. Je třeba ověřit si, jaké certifikace a úrovně zabezpečení má platforma k dispozici a zda odpovídají daným potřebám.
- Je ve specifikaci dodavatele MEAP i podpora jazyka HTML5? Podpora HTML5 je dnes nutností, neboť tento jazyk je považován za jasnou budoucnost pro mobilní podnikové aplikace.
- Jak rychle a snadno může být nasazená aplikace testována v praktických podmínkách , následně upravena a znovu nasazena? Testování mobilních aplikací je klíčové, protože nesprávné fungování může mít kritické následky. Existující závažná chyba může vést k úniku dat a k poškození jména firmy.
- Jak rychle je k dispozici podpora nových operačních systémů a přístrojů , které se objevují na trhu? Spolu s fenoménem BYOD (Bring Your Own Device) musí být firma schopna pružně reagovat na nová zařízení, která si zaměstnanci přinesou do organizace.
- Jaké jsou typické náklady na vlastnictví mobilních aplikací? Zde je třeba hledat zejména v referencích či předchozích situacích, kde byla vybraná platforma v minulosti nasazena.
- Jak dobře je dodavatel MEAP zajištěn z finanční stránky a jaká je jeho pozice na trhu? Technologie je důležitá, ale klíčové je i to, v jaké situace je vybraný dodavatel platformy pro mobilní podnikové aplikace. Řada jich žije třeba jen z jednoho zákazníka a nemusí mít dostatek finančních zdrojů pro budoucí rozvoj mobilní platformy.
Hlavní součástí Úvodní studie je též návrh architektury řešení MA s určením vazeb na ostatní aplikace podnikové informatiky i základní software. Od návrhu architektury se pak odvíjejí návrhy jednotlivých vazeb a případné dopady do ostatních aplikačních oblastí, jako např. ERP apod.
Způsob řešení projektu MA ovlivňuje i případné využití referenčních modelů nebo typových MA . V tomto případě existují tyto možnosti:
- využití předem připravených, referenčních modelů pro určité typy podniků nebo odvětví ekonomiky (bez softwarové realizace),
- využití předem připravených typových MA rovněž pro určité typy podniků, přičemž takové typové MA jsou, jako určitá „nadstavba“ aplikací desktopových často nabízeny již samotnými dodavateli stávajících ERP systémů,
- vývoj aplikací zcela „na míru“, a to buď vlastními, nebo externími kapacitami s využitím vývojových nástrojů specializovaných právě pro tyto aplikace.
Všechny uvedené možnosti více či méně ovlivňují postup řešení celého projektu , u některých fází nebo činností pak evidentně redukují jejich rozsah, nebo naopak posilují jejich význam.

3. Vstupy úlohy:

Projektový záměr (D124A ),
Smlouva na úvodní studii (D420A ),
Plán projektů (D123A ),
Aplikační architektura (D053A ),
Datová architektura (D055A ),
Technologická architektura (D054A ),
Katalog požadavků na IT (D042A ),
Katalog IT služeb (D111A ),
Dokument specifikace projektu (D402A ),
Informační strategie (D001A ),
Organizační a řídící dokumenty podniku (DQ002A ),
Procesní dokumentace podniku (DQ003A ),
Katalog datových zdrojů (D211A ),
Specifikace technologických standardů (D232A ).

4. Výstupy úlohy:

Úvodní studie projektu (D421A ),
Katalog požadavků na IT, aktualizovaný (D042A ).

5. Podmínky úspěšnosti úlohy

Úvodní studie vyjadřuje celkovou koncepci řešení MA ve společnosti a má proto na jeho kvalitu zásadní vliv , přičemž zejména důležitá je promyšlená a otevřená architektura, kterou lze inkrementálně naplňovat.
Předpokladem úspěšné úvodní studie i celého projektu MA je, stejně jako i u jiných projektů tohoto typu, především zájem vedení společnosti o aplikace tohoto typu . MA jsou však na rozdíl od jiných aplikací určeny relativně širokému spektru uživatelů , a to v závislosti na tom, jakou část, jakého podnikového procesu zrovna pokrývají. Mohou tak být užity na nižších, středních i vyšších úrovních řízení. Z toho vyplývá, že kvalita jejich řešení a zejména užití je dána nejen předpisy, metodikami, resp. disciplínou pracovníků , ale též zájmem, motivací a invencí na uživatelské i dodavatelské resp. řešitelské straně.
Pravidlo silného sponzora - s ohledem na konečný úspěch by projekty MA, stejně jako i jiné obdobné projekty, měly být uvnitř organizace vždy podporovány osobností resp. osobnostmi se značnou mírou vlivu a s nezbytnými rozhodovacími pravomocemi . Tj. jedná se o ty, kteří krom svého vlivu a prezentovaného zájmu o řešení, jsou schopni vidět podnik a jeho aktivity ve všech podstatných souvislostech, a to i ve vztahu k podnikovému okolí a zároveň jsou schopni formulovat klíčové priority řešení , rozhodovat o nich a stejně tak řešit finanční zajištění projektu i dalšího provozu.
Úvodní studie má jasně definovat priority podnikových procesů nebo jejich částí, které budou MA pokrývat.
Předpokladem je aktivní účast uživatelů na řešení projektu MA.

6. Doporučené praktiky

Jedním z klíčových předpokladů pro úspěšné řešení a MA je existence jejich potřeby z pohledu cílové skupiny uživatelů , tj. transakčních pracovníků, manažerů, podnikových analytiků a specialistů. Tato potřeba je buď dána čistě odborným zájmem jednotlivců, nebo zájmem vedení společnosti na jejím celkovém úspěchu organizace. Pokud vedení podniku nepovažuje MA za účelné, pak je lepší projekty MA nezahajovat, nebo je přesunout na pozdější, příhodnější období, dle vývoje situace.
Hned na počátku řešení je účelné jasně specifikovat očekávané efekty řešení pro podnik a jednotlivé uživatele. V každém případě je vymezení očekávaných efektů a sledování jejich naplnění podstatné s ohledem na to, že přípravě a využití těchto aplikací musí pracovníci napříč takřka všemi úrovněmi řízení věnovat část ze svých již tak omezených disponibilních časových kvant a vedení navíc i nemalé podnikové finanční zdroje. Tj. musí proto, pokud možno přesně vědět, co jim takto vynaložená časová i finanční investice přinese.
Již v rámci úvodní studie je třeba jasně definovat zasazení řízení rozvoje a provozu MA do celého řízení informatiky .

7. “MA: Zpracování Úvodní studie“ - klíčové aktivity:

Formulace cílů a přínosů projektu MA,
Definování funkčních, provozních a technologických požadavků na MA,
Návrh celkového konceptu MA řešení,
Specifikace vlivu projektu MA na organizaci podniku,
Návrh způsobu řízení projektu MA,
Specifikace poskytovaných doprovodných služeb dodavatelem MA,
Vytvoření harmonogramu řešení MA,
Ekonomický rozbor projektu MA.