Toto je objekt systému MBI.

MBI (Management Byznys Informatiky) je portál obsahující zobecněná řešení v řízení provozu a rozvoje IT, resp. podnikové informatiky.

Pokud máte zájem získat více informací o tomto objektu (vazby na další objekty, přílohy, apod.), ale i získat mnoho dalších užitečných materiálů, můžete tak učinit ZDE / (registrace je bezplatná).

Úloha : Plánování výrobních zakázek
Plánování výrobních zakázek
Kód úlohy

Standardní kód úlohy v MBI.

:
UQ505AXMN
Autor návrhu úlohy

Jméno a příjmení autora úlohy

:
MBI tým
Předpokládaná pravděpodobnost užití v praxi

Předpokládaná pravděpodobnost užití úlohy v praxi, hodnoty 0 - 1. Např. 0,7 - úlohu lze využít v 7 z 10 podniků. Hodnoty jsou průběžně testovány a upřesňovány na základě anket a průzkumů.

:
Charakteristiky úlohy

Charakteristiky úlohy

1. “Plánování výrobních zakázek“ – účel:
  • Účelem plánovací je efektivní a co nejpřesnější zpracování plánů výrobních zakázek a požadavků na výrobu podle různých hledisek (dimenzí) pro různé časové horizonty,
  • Úloha má současně řešit otázky definované ve scénářích MBI, a to zejména ve scénáři, kde jsou formulovány společné otázky a problémy spojené s řešením plánovacích úloh (SQ005 ).
2. Dimenzionální prostor řízení výrobních zakázek:
  • Základní dimenze (DIG000 ),
  • Dimenze výroby (DIGQ53XMN ),
  • Podniková organizace (DIGQ01 ),
  • Ekonomické dimenze podniku (DIGQ05 ),
  • Externí partneři podniku (DIGQ10 ),
  • Lidské zdroje podniku a mzdy (DIGQ20 ),
  • Dimenze skladového hospodářství (DIGQ40 ),
  • Dimenze majetku (DIGQ45 ),
  • Dimenze dopravy a hospodaření s energiemi (DIGQ50 ).
3. Klíčové aktivity plánování výrobních zakázek

3.1. Plánování výroby
  • Výrobní rozpočet a jeho sestavení je zásadní oblastí pouze pro organizace, které se v rámci své činnosti zabývají výrobní činností. V těchto případech ovšem hraje zásadní roli – protože u těchto organizací tvoří náklady výrobních oddělení obvykle 50 – 75 % z celkových nákladů organizace. Špatné plánování v této oblasti tedy může mít zásadní dopad na chod organizace,
  • Důležitou součástí plánování výroby je i příprava procesu kontroly plnění rozpočtu , která je ve výrobním procesu velice důležitá pro odhalení nehospodárností výroby. Existuje celá řada popsaných postupů – například pro řízení hospodárnosti jednicových nákladů se používají obvykle rozdílové metody, které spočívají v kontinuálním srovnávání normované spotřeby se skutečností (Zdroj: Žůrková, H. - Plánování a kontrola: klíč k úspěchu - (Praha: Grada 2007) - ISBN9788024718446.),
3.2. Plánování logistiky
  • Funkční a efektivní logistika má ve většině organizací významnou úlohu, podporující zejména výrobní útvary organizace. Cílem logistiky je zajištění dodávek a služeb pro zákazníky (interní a externí) , a to při zajištěné předepsané úrovně kvality s minimálními náklady. Cíl je tedy možné víceméně orientovat na výkonovou složku , kde je předmětem činnosti zabezpečení cílené úrovně služeb (příprava materiálů a výrobků od vstupu do podniku po celý životní cyklus výroby) dle zadaných parametrů (objem, kvalita, čas a místo a ekonomickou složku, kde je cíl nastaven k naplnění plánované nákladové náročnosti výkonové složky, při daném objemu činnosti,
  • Při plánování a řízení logistiky je zcela zásadní provádění těchto činností v souladu s organizační strategií. Logistika je obvykle podpůrná činnost v organizaci. Musí tedy fungovat dle plánovaných parametrů a tím podpořit konkurenceschopnost organizace a její postavení na trhu. Stále sílící tlak konkurenčního prostředí nutí organizace k větší orientaci na zákazníky, kde právě například efektivní a kvalitní logistika může pro zákazníka znamenat důvod k preferenci dané organizace,
  • Logistický plán na strategické úrovni se tedy zabývá zejména sjednocením činností logistiky se strategií organizace tak, aby její služby dodržovaly stanovená pravidla a logistika byla platnou a efektivní součástí organizace. Strategický logistický plán následně ovlivňuje tvorbu samotného logistického plánu , který již obsahuje plánované konkrétní logistické činnosti, které napomáhají naplnění stanovených cílů. Hierarchii rozhodování je možné popsat tak, že na strategické úrovni dochází například k  ujasnění úrovně zákaznického servisu , následně v taktické rovině řízení se management zabývá například počtem a rozmístěním distribučních center a preferovaným způsobem dopravy a poslední úroveň (operativní) spočívá v přijímání běžných a rutinních rozhodnutí v každodenních nejasnostech a problémech,
  • Rozpočet logistiky se typicky dělí na dvě dílčí části:
    • rozpočet skladových kapacit , který se skládá zejména z plánovaného počtu pracovníků, skladové techniky a z nákladů na plánovanou prostorovou kapacitu (nákup a pronájem daných prostor včetně energií),
    • rozpočet dopravy , který je zejména ovlivněn plánovaným objemem kilometrů, spotřebou pohonných hmot, plánovanou údržbou a úrovní plánovaných investic (např. nákup nových vozidel),
  • Logistika organizace je primárně servisní oddělení a jeho činnost tak úzce souvisí s činností ostatních útvarů organizace. Mezi základní informační vstupy, které plán logistiky významně ovlivňují, patří zejména:
    • Marketing – díky úzké vazbě má marketing na plán logistiky zásadní vliv. Zejména se jedná o určení výrobkového sortimentu, vliv na objem prodeje, cenotvorba a určování preference distribučních kanálů (například pomocí reklamních akcí). Marketing také řídí životní cyklus výrobku a určuje a řídí pravidla zákaznického servisu, kde například logistika musí s určitou skupinou klientů pracovat odlišně,
    • Výroba – důležitým vstupem z výrobní oblasti organizace je typ a rozmístění jednotlivých výrobních zařízení a také plánovaný objem a struktura výroby v konkrétních závodech,
    • Finance – výstupy finančních a účetních oddělení jsou důležité pro plánování nákladů logistiky (plánovaná inflace a růst organizace, vnitropodniková cena atp.). Logistika je také zároveň poměrně investičně náročnou oblastí a plán investic je tedy velmi důležitý, protože určuje, s jakým kapitálem může logistika počítat ve svém plánovaném rozvoji,
  • Ve velkých výrobních závodech (například automobilový průmysl) je logistika významnou nákladovou položkou, kterou je třeba promítnou do ceny produktu. Jedna z možných oblastí úspor je právě logistika, kde se díky rozvoji IT v posledních letech rozmohla celá řada postupů, které mají za cíl snížit nákladovou náročnost logistiky. Jedná se zejména o technologii satelitního určování polohy , díky které se daří minimalizovat časové, prostorové a další nároky na zajištění logistických služeb (optimalizace tras, lepší koordinace logistického řetězce atp.). Díky moderním technologiím se také daří snižovat ztráty vyvolané zaměstnanci (např. krádeže pohonných hmot, soukromé jízdy a tak dále).
4. Funkcionalita plánování výrobních zakázek
  • Plánovací dokument: Plán výrobních zakázek (DQ501BXMN ),
  • Dále uvedené ukazatelé a dimenze představují pouze vybrané zá kladní, k nim jsou na stránkách jednotlivých metrik doplněny i další související,
  • Obdobně se předpokládá, že na základě specifikovaných ukazatelů se podle potřeby podnikového řízení vytvářejí i další kalkulované ukazatele .
4.1. Plánování ukazatelů výrobních zakázek dle vybraných dimenzí:
  • Ukazatelé pro plánování výrobních zakázek:
    • Objem poptávaných zakázek (IQ6001XMN ), Počet zákazníků podniku (IQ1001 ), Počet dodavatelů (IQ3006 ),
  • Dimenze pro plánování výrobních zakázek:
5. Zdroje dat:
  • Monitorování a koordinace zakázek (DQ503AXMN),
  • Kalkulace zakázek (DQ504AXMN),
  • Technická a výrobní dokumentace (DQ502AXMN),
  • Kusovníky, Kusovníkové položky (DQ505AXMN ),
  • Technologické postupy, Normy, Výrobní střediska (DQ506AXMN ),
  • Výkresy, Rozpisky materiálů (DQ507AXMN),
  • Průběžné sledování pracnosti (DQ508AXMN),
  • Dokumenty probíhajících, plánovaných a realizovaných zakázkách (DQ511AXMN),
  • Dokumenty výrobků a technologických postupů (DQ515AXMN).
6. Vztahy analýzy výrobních zakázek k IT:
  • Plánovací aplikace na bázi business intelligence , např. TM1 (AQ014B ), Targetty (AQ009A ), SAP Business Planning and Consolidation (AQ012B ) a další,
  • Celopodnikové aplikace - ERP (F300 ),
  • Specializované výrobní aplikace .
7. Podmínky úspěšnosti analýz výrobních zakázek:
  • Dosažení:
    • potřebné dostupnosti kvalitních plánovacích operací výroby v místě a čase,
    • vysoké komplexnosti a kvality plánování výroby s provázaností na souhrnný podnikový plán, finanční plány, plány marketingu, případně další podnikové plány,
    • dostupnosti adekvátních a kvalitních datových zdrojů pro přípravu plánů výroby, např. výsledků z podnikových analýz výroby,
    • kvalitních plánovacích operací, především přípravy výroby obvykle v těchto časových horizontech ,
    • zajištění provázanosti plánů mezi různými časovými horizonty, s možností upřesňování plánů v čase,
    • přípravy plánů výroby ve variantách s jejich adekvátním vyhodnocením a následným stanovením jejich priorit z hlediska cílů, potřeb a možností podniku,
    • efektivní využití principů plánovacích aplikací na bázi business intelligence (F453 ) a podle potřeb a možností i využití principů prediktivní analytiky (F454 ),
    • efektivních kooperací a průběhu příprav a schvalování plánů výroby.
8. Poznámky, reference: