Toto je objekt systému MBI.

MBI (Management Byznys Informatiky) je portál obsahující zobecněná řešení v řízení provozu a rozvoje IT, resp. podnikové informatiky.

Pokud máte zájem získat více informací o tomto objektu (vazby na další objekty, přílohy, apod.), ale i získat mnoho dalších užitečných materiálů, můžete tak učinit ZDE / (registrace je bezplatná).

Úloha : Retail: Řešení propojení poboček
Retail: Řešení propojení poboček
Kód úlohy

Standardní kód úlohy v MBI.

:
UQ596AXRE
Autor návrhu úlohy

Jméno a příjmení autora úlohy

:
Fous, O. (Artex, Informační systémy)
Předpokládaná pravděpodobnost užití v praxi

Předpokládaná pravděpodobnost užití úlohy v praxi, hodnoty 0 - 1. Např. 0,7 - úlohu lze využít v 7 z 10 podniků. Hodnoty jsou průběžně testovány a upřesňovány na základě anket a průzkumů.

:
0.5
Charakteristiky úlohy

Charakteristiky úlohy

1. “Retail: Řešení propojení poboček“ – cíl, účel
  • Cílem úlohy je popsat možnosti propojení pobočkové sítě a jejich technické provedení .
  • Úloha by měla jednak pomoci při výběru vhodného POS/RM řešení/řešení pro přenos dat v rámci pobočkové sítě a zároveň ukázat na možnosti nastavení vybraného řešení.
  • Úloha se nezabývá programovým provedením samotných přenosů dat v rámci pobočkové sítě - toto je obsahem úlohy Retail: Výběr POS SW.
  • Úloha má současně řešit otázky a problémy spojené se zajištěním a provozem POS ve scénářích (SQ591XRE ) a (SQ592XRE ).
2. Vstupy a výstupy úlohy:
  • Hlavními vstupy jsou:
    • Definice pobočkové hierarchie (DQ604AXRE ),
    • Evidence pokladního HW (DQ605AXRE ),
    • Katalog požadavků na nastavení RM/POS systému (DQ601AXRE ),
    • Organizační a řídící dokumenty podniku (DQ002A),
    • Provozní dokumentace informačního systému se zaměřením na POS (DQ607AXRE),
  • Výstupem zpracování úlohy jsou:
    • Evidence pokladního HW, aktualizovaná (DQ605AXRE ),
    • Definice pobočkové hierarchie, aktualizovaná (DQ604AXRE ),
    • Provozní dokumentace informačního systému se zaměřením na POS, aktualizovaná (DQ607AXRE),
    • Technická dokumentace sítě (D712A).
3. Obsah úlohy
  • Z hlediska pobočkové sítě lze na jejich správu či propojení nahlížet ze dvou úhlů . Prvním úhlem je základní vymezení celkové funkcionality a významu jednotlivých poboček v rámci pobočkové sítě. Předpokládáme-li, že pobočková síť je jednotná a pobočky sdílejí stejnou datovou základnu (tj. každá pobočka nefunguje zvlášť se svojí vlastní a nesdílenou datovou základnou, číselníky a primárními klíči), můžeme pobočkovou síť dělit na :
    • Centralizovanou ,
    • Decentralizovanou .
  • Druhý úhel pohledu pak poukazuje na technické provedení řešení pobočkové sítě z hlediska dat a jejich přenosu, ať už se jedná o centralizovaný nebo decentralizovaný systém. Taková síť pak může pracovat :
    • Na jednom nebo více (cluster) centralizovaném serveru,
  • S jedním centrálním místem (databází) a lokálními databázemi na jednotlivých pobočkách.
4. Podmínky úspěšnosti úlohy
  1. Znalost možností internetového připojení na jednotlivých pobočkách,
  2. Znalost možností technického vybavení pro pobočkovou síť a síťové infrastruktury,
  3. Znalost potřeby distribuce a dostupnosti různých typů dat na jednotlivých pobočkách.
5. Doporučené praktiky
  • Spolehlivé připojení - v případě akutní potřeby bezchybného připojení na internet (online, RDP, webová aplikace) je vhodné mít pobočku připojenou několika způsoby – primární připojení může být provedeno např. pomocí ADSL, záložní pak pomocí WWLAN (na trhu existují zařízení, které umožňují automatické přepojení na záložní zařízení v případě výpadku primárního, což klade menší nároky na údržbu a rychlou reakci v případě problémů).
6. “Retail: Řešení propojení poboček“ - klíčové aktivity

6.1. Výběr mezi centralizovaným a decentralizovaným řešením
  1. Centralizovaný přístup - znamená jedno centrální místo, na které je připojená celá pobočková síť. Části pobočkové sítě lze prakticky rozdělit do dvou skupin:
    1. Centrála/Centrály - jedná se o ústřední místo celé pobočkové sítě, které shromažďuje jak všechny číselníky, tak položky, tak prodejní, skladová a pohybová data ze všech poboček pro potřeby centrálního reportingu. „Ústřednost“ se může projevovat několika způsoby – může jít jen o ústřední databázi (ta by měla v centrálně řešeném systému být vždy základem) nebo o kombinaci ústřední databáze a ústřední aplikace s vyšší funkcionalitou (takovou, která umožní centralizovanou správu celé pobočkové sítě), než mají obdobné aplikace na jednotlivých pobočkách. Hierarchicky vzato, centrál může být klidně více, v dokonale centralizovaném systému by ale mělo platit, že vždy jedna bude ta nejvyšší – model pak například může vypadat následovně – Pobočky – Regionální centrála – Hlavní centrála (tento systém může být například použit pro správu jednotlivých pobočkových sítí s tím, že je každá zaměřená na jiný monobrand – což například umožňuje efektivně oddělit v rámci jednotlivých sítí datové základny),
    2. Pobočky - jsou stavebním kamenem celé pobočkové sítě – v tomto případě jsou podřízené nadřízené centrále a to zejména z pohledu jejich funkcionality a dat, které využívají. Stejně jako centrála, pobočka může fungovat několika způsoby – buď napojením přímo na centrální databázi, ale s podřízenými právy (je stále podřízena centrále), nebo může využívat vlastní zjednodušeno databázi, která pak komunikuje s databází centrální. U pobočky zároveň platí, že jí většinou chybí funkcionalita vlastní centrále (centrální reporting, správa nákupů…) a zároveň využívá funkcionalitu, která by na centrále normálně neměla využití (pokladní modul, napojení na EFT). Obecně platí, že centralizovaný přístup s použitím hierarchie by měl být využit ve větších pobočkových sítích,
  2. Decentralizovaný přístup - ke správě pobočkové sítě by se ve své podstatě dal přirovnat ke kruhové topologii síťové infrastruktury – všechny součásti pobočkové sítě jsou si de facto rovny a neexistuje žádné ústřední místo. Hierarchicky jsou všechny entity pobočkou na stejné úrovni, některá z poboček však může být vybrána jako centrální v tom smyslu, že jsou z ní prováděny majoritní operace, které mají dopad na celou pobočkovou síť (import položkových dat, reporting za celou pobočkovou síť). Nejsnazší technologické řešení v decentralizovaném přístupu je jedna databáze, na kterou jsou připojeny všechny pobočky, možností je samozřejmě i více databází buď na pobočkách, nebo v serverovém clusteru. Jistou formu hierarchie mezi pobočkami lze vynutit zavedením pravidel pro různé pobočky (právo přidávání položek, právo na úpravu skladu, nastavení…). Oddělení datových základen pod jednou správou není v případě decentralizovaného přístupu příliš proveditelné, vzhledem k omezeným možnostem nastavení hierarchie a oddělení datové základny je decentralizovaný přístup vhodný spíše pro menší pobočkovou síť.
6.2. Výběr vhodného technického řešení přenosu dat a jeho implementace
  1. Pokladní aplikace lokálně, připojení na server pomocí VPN - zahrnuje jak softwarová (Microsoft, OpenVPN), tak hardwarová (Zyxel, Microtic, Cradlepoint) VPN. Jasnou výhodou SW VPN jsou pořizovací náklady, u HW VPN je zase velmi znatelná její spolehlivost:
    1. Lokální databáze na pobočce - pokladní aplikace na pobočce má vlastní databázi, která je připojena na centrální databázi na serveru – komunikace mezi databázemi může probíhat buď online, dávkově nebo kombinovaně, v případě výpadku internetu by neměla být ohrožena základní funkcionalita lokální aplikace,
    2. Vzdálená databáze na serveru - aplikační vrstva je nainstalována lokálně na pobočce, databáze je na vzdáleném centrálním serveru, aplikace je tedy připojena na databázi pomocí VPN – v případě pomalého připojení nebo jeho výpadku může toto řešení znamenat základní problém pro funkcionalitu pokladny, na druhou stranu, systém jako takový zjednodušuje řešení přenosu da mezi pobočkovou a centrální databází,
  2. Pokladní aplikace i databáze vzdáleně :
    1. Připojení pomocí RDP - databáze může být buď jedna centrální, nebo může být pro každou z poboček vytvořena jedna databáze a to buď v rámci jedné nebo více instancí DBS nebo serverového clusteru. Významem je přenos potřebného výkonu na stranu serveru, což znamená možnost slabšího HW na pobočkách, neboť veškerá práce je prováděna na serveru, na pobočce se kromě OS nemusí vyskytovat prakticky žádné aplikační rozhraní. Přístup má své výhody i nevýhody – mezi výhody bezpochyby patří možnost centrální správy prakticky všeho a nižší náklady na pokladní PC, na druhou stranu, mezi nevýhody patří vyšší náklady na pořízení ostatního pokladního HW (v případě RDP připojení do aplikace je třeba počítat s pořízením síťové pokladní tiskárny, která se může prodražit), vyšší náklady na pořízení serveru nebo poplatky za cloudové služby. V případě výpadku internetu je pak nutné počítat s kompletním výpadkem funkcionality,
    2. Připojení pomocí webové aplikace/služby - přístup, který by měl kombinovat největší výhody předchozích přístupů – pokladna funguje v rámci webového prohlížeče, zatímco zvládá využívat lokální prostředky (pokladní tiskárna nemusí být síťová). Centrální správa by se v ideálním případě rovněž měla odehrávat v prohlížeči a to z kteréhokoli místa, celé řešení je rovněž umístěno u dodavatele, což sice může znamenat vyšší náklady za aktualizační a správní poplatky dodavateli, ale zároveň eliminuje větší jednorázové náklady. Opět je ale třeba počítat s tím, že v případě výpadku internetu dochází ke kompletnímu výpadku služby a její funkcionality v plném rozsahu.