1. Obsahové vymezení

*/Podniková architektura vyjadřuje přístup a koncept upořádání vztahu mezi byznysem a jeho informačním systémem. Ten musí respektovat okolní prostředí a definovat základní principy návrhu a rozvoje systému. */Navrhnout, popsat a používat podnikovou architekturu a zároveň dle ní řídit systém není v zásadě možné bez vhodné metodiky. Metodika je soustředěna do architektonických rámců. Architektonické rámce lze rozdělit na: **/ klasifikační, **/procesní, **/obsahové rámce. */Klasifikační rámce představují návod, jak složitý systém správně rozčlenit do jednotlivých pohledů, jaké aspekty (domény) v daném pohledu sledovat a jaké modely využít. */Procesní rámce se orientují na formulaci postupů užívaných při řízení životního cyklu podnikové architektury, specifikuje, jaké kroky neopomenout a jaké profese a role zapojit do jednotlivých fází. Příkladem této kategorie rámců je třeba TOGAF (M301 ) a jeho referenční proces ADM (Architecture Development Method) (M302 ), FEAF (M304 ) apod. */Obsahové rámce jsou spojeny s nějakým oborem či odvětvím a obsahově doplňují rámce patřící do předchozích kategorií.

2. Efekty, výhody:

• Podniková architektura umožňuje komplexní pohled na podnik s respektováním všech významných vazeb,
• Je podkladem pro řešení obvyklého problému souladu IT s byznysem (Business – IT Alignment), což vyjadřuje správné alokace IT zdrojů vzhledem k potřebám podniku,
• Podniková architektura umožňuje řešit změny v byznysu a IT s ohledem na měnící se podmínky na trhu, včetně IT trhu i na interní změny ve fungování a potřebách firmy,
• Podniková architektura je podkladem pro systematické a kvalitní řízení firmy a jejího IT, je podkladem pro kvalifikovanou komunikaci mezi různými úrovněmi a oblastmi řízení firmy.
• Podniková architektura nabízí prostředky pro efektivní zachycení složitosti firmy, jejích ekonomických, obchodních a výrobních aktivit a všech jejich podstatných souvislostí

3. Problémy a omezení:

• Pro řešení, návrh a dokumentaci architektury musí být obvykle vyčleněn příslušný specialista (podnikový architekt), někdy i tým, a těmito kapacitami obvykle, zejména menší podniky nedisponují.
• V některých případech je navržená podniková architektura až příliš složitá a ztrácí se její užití v běžné manažerské praxi,
• Pro řešení i využití podnikové architektury musí management firmy disponovat potřebnými znalostmi a zejména uvědoměním si potřeby nebo efektů takového řešení. Management firmy si musí být vědom reálných efektů takového řešení.
• Pokud řešení architektury přesně nereflektuje potřeby konkrétní firmy, pak je obvykle pokládáno za zbytečnou teorii, která spíše zdržuje.
• Ještě před zahájením řešení podnikové architektury musí být jasně definované, jak bude využita v řízení firmy a v jejím rozvoji, do jakých projektů se bude promítat, jaké další architektury na ni budou vázat.