Toto je objekt systému MBI.

MBI (Management Byznys Informatiky) je portál obsahující zobecněná řešení v řízení provozu a rozvoje IT, resp. podnikové informatiky.

Pokud máte zájem získat více informací o tomto objektu (vazby na další objekty, přílohy, apod.), ale i získat mnoho dalších užitečných materiálů, můžete tak učinit ZDE / (registrace je bezplatná).

Metoda : Procesní modelování
Procesní modelování
Kód metody

Standarní kód metody v MBI

:
M502
Popis, obsahové vymezení

Obsahové vymezení metody - rekapitulace základních principů ve vztahu k řízení informatiky

1. Procesní modelování - celková charakteristika

Řízení podnikových procesů ( BPM, Business Process Management) zahrnuje aktivity spojené s optimalizací podnikových procesů a jejich maximálním přizpůsobením potřebám podniku. Jádrem BPM je řešení změn, rozvoje a zavádění nových podnikových procesů ve vazbě na stanovenou podnikovou architekturu, což představuje komplex úloh (projektů) reengineeringu procesů ( BPR, Business Process Reengineering ). Tyto projekty zahrnují formalizované vyjádření, resp. modelování podnikových procesů a další optimalizační kroky.

1.1. Procesní charakteristiky

Efektivita a výkonnost podnikového řízení závisí na úrovni takových procesních charakteristik , jako jsou:

  • vlastní výkonnost procesů, tj. jejich časová a finanční náročnost, např. u procesů řízení zakázek, řízení vztahů k zákazníkům atd.,
  • flexibilita procesu, tedy schopnost reakce na změněné ekonomické prostředí, na změněné legislativní podmínky, nové požadavky a změny v technologiích. To znamená, že procesy řízení musí být nastaveny tak, aby poskytovaly prostor pro uplatnění uvedených změn a vlivů. Např. procesy pro plánování a řízení zakázek musí počítat s výkyvy v technických i personálních kapacitách, s různou dostupnosti materiálových zdrojů a finančních prostředků,
  • výkonnost podniku je z procesního hlediska ovlivňována jejich úrovní zralosti, tj. úrovní jejich dokumentace, formalizace či optimalizace.
1.2. Řízení podnikových procesů

Řízení podnikových procesů zahrnuje celou škálu metod a přístupů s cílem zvýšit efektivnost a výkonnost firmy, v tomto případě především procesní výkonnost . Rychlost, s jakou podnik schopen reagovat na požadavky zákazníka je, vedle ceny, kvality, inovativnosti, jeden z rozhodujících faktorů jeho konkurenceschopnosti.

1.3. Monitorování podnikových procesů

S uvedenými charakteristikami souvisí potřeba sledovat průběh podnikových procesů a jejich činnosti průběžně měřit, tj. jejich časové hodnoty a další výkonové parametry (objem produktů, chybovost apod.), např. sledované časy na vyhodnocení objednávky zákazníka, časy naplánování zakázky, časy přípravy a kompletace zakázky atd. To je předmětem metody monitorování podnikových procesů (BAM, Business Activity Monitoring ). BAM je postavena na celé řadě úloh a principů, k nimž patří:

  • stanovení cílů BAM a výběr procesů, které budou předmětem jeho nasazení,
  • správné vymezení míst v procesu, tj. klíčových aktivit, resp. uzlových bodů, kde je měření časových a výkonových charakteristik nejúčinnější,
  • stanovení měřených charakteristik, včetně jejich obsahového a formálního vymezení, měrných jednotek apod.,
  • stanovení periodicity měření (každou hodinu, denně, náhodně apod.),
  • stanovení zodpovědných pracovníků za měření hodnot,
  • stanovení funkcionality analýz realizovaných se získanými, resp. naměřenými hodnotami,
  • určení způsobu využití měřených hodnot, tj. v rámci BPR, případně organizačních a technických opatření pro zlepšení sledovaných procesů.

Aplikace BAM využívají specifických technologií zařazovaných do middleware (F836), které slouží k řízení a dohledu nad událostmi. Tyto technologie aplikacím BAM poskytují vhodná data o událostech v podniku, např. elektronicky došlá objednávka, přerušení funkce výrobní linky apod.

1.4. Řešení podnikových procesů

Řešení podnikových procesů se rozlišují podle toho, zda jde o průběžné zlepšování, nebo zcela zásadní změny , resp. vytvoření zcela nově definovaných procesů, pro něž se především používá termín Business Process Reengineering. Podle (Řepa, 2007) se oba přístupy rozlišují jednotlivými kroky řešení.

1.5. Business Process Reengineering, BPR

Zásadní změny, resp. vytvoření zcela nových procesů (Business Process Reengineering, BPR) vychází ve větší či menší míře z předpokladu, že současné podnikové procesy již nevyhovují situaci na trhu a potřebám podniku a je nezbytné je úplně přehodnotit a změnit. V tomto případě se projekty BPR realizují v následujících krocích, či etapách:

  1. definice rozsahu BPR projektu, tj. jaké oblasti podnikového řízení má pokrývat, jaké organizační jednotky, např. včetně dislokovaných závodů a poboček, jaké mají procesy postavení ve firmě, např. pouze základní (core) procesy, nebo i podpůrné a řídící procesy,
  2. analýza potřeb a možností podniku vzhledem k procesům, jaké nároky jsou na ně kladeny z hlediska např. vztahů k zákazníkům, ke kooperacím s partnery, jaké jsou potřeby podnikového managementu na procesy zahrnující podnikové analýzy, plánování, operativní rozhodování atd.,
  3. vytvoření zcela nové soustavy procesů, procesního modelu, tj. všech vymezených procesů a jejich vzájemných vazeb (jejich vstupů a výstupů) a definování vnitřní logiky procesů, tj. sítí činností a dalších charakteristik,
  4. plánování přechodu na nový procesní model, vytvoření harmonogramu přechodu, určení zodpovědností a kompetencí pro pracovníky podniku,
  5. implementace nového procesního modelu, tj. verifikace nové procesní dokumentace, promítnutí do organizačních norem a předpisů, případně úpravy, nebo nasazení nových podpůrných technologií (workflow) a vyškolení příslušných pracovníků.
1.6. Průběžné zlepšování procesů

Průběžné zlepšování procesů je charakteristické cyklickým opakováním jednotlivých činností zahrnujících analýzu i návrh procesu, kde se tento cyklus uskutečňuje v těchto krocích:

  1. popis, resp. dokumentace současného stavu procesu (např. procesu řízení obchodní zakázky), tj. jeho jednotlivých činností, jejich návazností, uspořádání a dalších charakteristik,
  2. stanovení sledovaných metrik procesu, tj. měřitelných charakteristik procesu, zejména časové náročnosti procesu, případně jednotlivých činností a nákladů na proces, pokud jsou efektivně sledovatelné,
  3. sledování, resp. monitoring provozu procesu, vyhodnocení sledovaných metrik v průměrných, maximálních a minimálních hodnotách, analýzy kritických míst a problémů v realizaci procesu, identifikace možností jeho racionalizace (viz dále),
  4. návrh a implementace změn v procesu a promítnutí do jeho původní dokumentace, do organizačních norem a předpisů, případně do odpovídajících technologií, zejména aplikací workflow, vyškolení pracovníků,
  5. návrat na bod 1, verifikace nové dokumentace procesu a pokračování následujícími kroky v cyklu.

2. Hodnocení a využití procesního modelování

Využití té které varianty je otázkou konkrétních podmínek, podnikové kultury (F050 ), úrovně managementu a dalších podstatných faktorů. Společným jmenovatelem obou přístupů je však nutnost uplatnění určité metodiky řešení a efektivní dokumentace podnikových procesů, ať už původních pro účely jejich analýzy, nebo vyjádření nově navržených nebo upravených procesů. Výhody a nevýhody procesního modelování jsou uvedeny v souvislosti s faktorem procesního reengineeringu (F057 ). Využití procesního modelování je zejména v úlohách:

  1. Zpracování úvodní studie (U411A ), Analýza a návrh aplikace – TASW (U412A ), Analýza a návrh aplikace – IASW (U412B ),
  2. ERP: Zpracování úvodní studie (U421A ), ERP: Analýza a návrh (U422A ),
  3. WMS - ERP: Úvodní studie (U426A ) WMS - ERP: Analýza a návrh (U427A ),
  4. BI: Zpracování Úvodní studie (U431A ), BI: Specifikace přírůstku řešení (U432A ), BI: Analýza stavu a požadavků na BI (U433A ), BI: Modelování a návrh řešení (U434A ),
  5. Zpracování Úvodní studie pro SSBI (U451A ), Analýza a návrh SSBI aplikací (U452A ),
  6. ECM: Zpracování úvodní studie (U471A ), ECM: Analýza a návrh aplikace (U472A ),
  7. CRM: Zpracování úvodní studie (U481A ), CRM: Analýza a návrh aplikace (U482A ).