Toto je objekt systému MBI.

MBI (Management Byznys Informatiky) je portál obsahující zobecněná řešení v řízení provozu a rozvoje IT, resp. podnikové informatiky.

Pokud máte zájem získat více informací o tomto objektu (vazby na další objekty, přílohy, apod.), ale i získat mnoho dalších užitečných materiálů, můžete tak učinit ZDE / (registrace je bezplatná).

Skupina faktorů : Faktory IT aplikací
Faktory IT aplikací
Kód skupiny faktorů

Standardní kód skupiny faktorů v MBI.

:
FG300
Popis, obsahové vymezení

Obsahové vymezení skupiny faktorů

1. Skupina „Faktory IT aplikací“ – přehled
  1. Celopodnikové aplikace a řízení skladů (FSG300 ),
  2. eBusiness a řízení externích vztahů podniku (FSG350 ),
  3. Business intelligence – komponenty (FSG400 ),
  4. Business intelligence – přístupy (FSG440 ),
  5. Business intelligence – koncepty (FSG450 ),
  6. Competitive Intelligence (FSG480 ),
  7. ECM, Správa podnikového obsahu (FSG500 ),
  8. Mobilní aplikace, mobile computing (FSG550 ),
  9. Aplikace orientované na produktivitu jednotlivců (FSG570).
2. Účel skupiny „Faktory IT aplikací“

Účelem skupiny „Faktory IT aplikací“ je charakterizovat obsahové zaměření IT aplikací a vytvořit celkovou představu o jejich portfoliu v praxi, charakterizovat možnosti řešení aplikací a uvést podstatné charakteristiky, které jsou podstatné pro jejich řízení, plánování, vyhodnocování, řešení a implementace.

3. Scénáře - otázky, problémy

Vyhodnocení a promítání faktorů IT aplikací v řízení podniku a řízení jeho IT reaguje nejčastěji na problémy a otázky formulované v následujících scénářích:

  • IT funguje rutinně, nepřispívá ke zvyšování výkonnosti podniku (S032 ),
  • Konkurence získává díky informatice konkurenční výhodu (S033 ),
  • Na IT trhu je třeba identifikovat IT trendy a znalosti IT komunity (S034 ),
  • Je třeba hledat cesty, jak pomocí IT zlepšit pozici podniku na trhu (S035 ),
  • Je třeba sledovat, zda je podniková informatika ve shodě s legislativou (S036 ),
  • Je třeba splňovat nová regulatorní opatření související s IT (S040 ),
  • Stávající IT služby již nevyhovují a je třeba je aktualizovat (S113 ), včetně aplikačních služeb,
  • Podnik je ve fázi plánování a zadání nových projektů a zajištění údržby (S114 ),
  • U nákupů IT produktů a služeb je třeba snížit rizika chybného výběru dodavatele (S141 ).
4. Portfolio IT aplikací

Aplikace informačních technologií poskytuje funkce uživatelům a manipuluje s daty s tím, že využívá softwaru, hardwaru a lidí. Souhrn všech aplikací podniku tvoří jeho aplikační portfolio. Aplikační portfolio bývá také reprezentováno jako databáze nebo strukturovaný dokument využívaný pro řízení a plánování aplikací v průběhu jejich životního cyklu, a to zejména v rámci úlohy Řízení portfolia projektů (TG103 ), kde se na tomto místě předpokládá aplikačních projektů. Portfolio aplikací obsahuje klíčové atributy všech aplikací.

Pro řízení portfolia aplikací se využívají základní klasifikační hlediska, která jsou základem pro vymezení typů aplikací, a to:

  • určení – jakému okruhu uživatelů jsou aplikace určeny, např. elektronické obchodování obchodníkům a spotřebitelům, analytické aplikace manažerům apod.,
  • data – s jakými daty pracují a která využívají, např. strukturovaná data v relačních databází, nestrukturovaná data v dokumentech,
  • funkcionalita – jaké transakční, analytické, případně speciální funkce poskytují,
  • podnikové procesy (případně oblasti řízení) – které procesy aplikace podporují, např. výrobní, obchodní, personální apod.,
  • použité technologie – na jakých informačních a komunikačních technologiích jsou aplikace vyvíjeny a provozovány (databázových, komunikačních atd.).
5. Skupina faktorů „Faktory IT aplikací“ - obsah
  1. Celopodnikové aplikace a řízení skladů (FSG300 ):
    1. ERP (F300 ), WMS, Warehouse Management Systém (F310 ),
  2. eBusiness a řízení externích vztahů podniku (FSG350 ) :
    1. eShop, Internetový obchod (F350 ), Elektronické zásobování - e-Procurement (F351 ),
    2. Elektronická tržiště - e-Marketplace (F352 ), Řízení dodavatelských řetězců (F354 ), Dodavatelem řízené zásobování (F355 ),
    3. Řízení vztahů se zákazníky, CRM- Customer Relationship Management (F371 ),
  3. Business intelligence – komponenty (FSG400 ) :
    1. BI: Business intelligence (F400 ),
    2. BI: Datový sklad (F405 ), BI: Datové tržiště (F406 ),
    3. BI: Extract Transform Load, ETL/ELT (F407 ),
    4. BI: OLAP databáze (F408 ), BI: Analytická aplikace (F409 ), BI: Reporting (F410 ),
    5. BI: Dočasné úložiště dat (F411 ), BI: Operační datový sklad (F412 ), BI: Dolování dat (F413 ),
    6. BI: Dashboard (F414 ), BI: Operativní dashboard (F415 ), BI: Taktický dashboard (F416 ), BI: Strategický dashboard (F417 ),
  4. Business intelligence – přístupy (FSG440 ) :
    1. BI: Postupné vytváření datových tržišť (F441 ), BI: Jednorázové vytvoření celého BI řešení (F442 ),
    2. BI: Přírůstkový přístup (F443 ),
  5. Business intelligence – koncepty (FSG450 ):
    1. BI 2.0 (F451 ), BI: Plánovací aplikace a nástroje (F453 ),
    2. BI: PA, Prediktivní analýza (F454 ),
    3. BI: Self Service BI (F455 ),
    4. BI: In-Memory Analytics (F456 ), BI: Big Data Analytics (F457 ), BI: Cloud computing (F458 ), BI: SaaS (F459 ),
    5. Mobilní BI (F460), Data science (F461), Infonomics (F462),
  6. Competitive Intelligence (FSG480 ) :
    1. CI: Competitive Intelligence (F481 ),
  7. ECM, Správa podnikového obsahu (FSG500 ) :
    1. ECM: Správa podnikového obsahu, Enterprise Content Management (F500 ),
    2. ECM: Digitalizace dokumentů, Imaging (F502 ), ECM: Vytěžování dat, Data Capture (F503 ),
    3. ECM: Systém pro správu dokumentů, Document Management Systém (F504 ),
    4. ECM: Správa záznamů, Records Management (F505 ), ECM: Správa elektronické pošty, E-mail Management (F506 ),
    5. ECM: Archivace, Archiving (F507 ), ECM: Automatizace procesů, Workflow (F508 ),
    6. ECM: Týmová spolupráce, Groupware (F509 ), ECM: Správa webového obsahu, Web Content Management (F510 ),
    7. ECM: Správa znalostí, Knowledge Management (F511 ), ECM: Správa multimediálního obsahu, Digital Asset Management (F512 ),
  8. Mobilní aplikace, mobile computing (FSG550 ) :
    1. Mobilní aplikace, Mobile Computing (F550 ),
  9. A plikace orientované na produktivitu jednotlivců (FSG570):
    1. Technické prostředky osobní informatiky (F571), Softwarové prostředky osobní informatiky (F572).

Pro všechny aplikace je příznačné, že buď mohou vystupovat a být podnikem nakupovány a instalovány jako samostatné produkty aplikačního software, a to i produkty od různých výrobců, nebo jsou řešeny a dodávány již jako integrované větší celky. S ohledem na to, že jádrem všech těchto integrovaných řešení zahrnujících různé typy aplikací jsou vždy aplikace ERP, označují se obvykle tyto aplikační komplexy jako ERP II. Zahrnují tak kromě vlastního ERP i různé infrastrukturní aplikace, aplikace pro e-Business, Business intelligence a další.

Přehledy a informace k aplikačním produktům jsou např. na portálech CVIS: nebo SYSTEMONLINE: /

6. Možnosti řešení aplikací

V současné době existuje několik přístupů k řešení aplikací informačních technologií, které se ve výsledku mohou vzájemně různě kombinovat v rámci portfolia aplikací podniku.

6.1. Aplikace podle vztahu řešitele k subjektu, který aplikaci hodlá používat:
  • Aplikace vyvinuté zaměstnanci podniku (tzv. „vlastními silami“, někdy „in-house řešení“), tj. aplikace, které zajišťují unikátní specifickou funkcionalitu, která podniku utváří konkurenční výhodu anebo je nutné je realizovat z důvodu bezpečnosti. Příkladem jsou bankovní systémy, nebo aplikace business intelligence, kdy pracovníci podniku jsou vlastními silami schopni sestavit požadovanou aplikaci nad dostupnými informačními technologiemi a nástroji.
  • Aplikace, které vyvinul externí dodavatel, tj. způsob řešení, kdy podnik nedisponuje dostatečnou personální sílou a vývoj aplikace outsourcuje. Příkladem jsou celopodnikové transakční aplikace ERP, aplikace pro řízení vztahů se zákazníky (CRM) apod.

6.2. Aplikace může / nemůže být využita i jiným subjektem:
  • Aplikace typové založené na typovém aplikačním software, TASW, Commercial off the shelf, COTS). Jsou to aplikace, u nichž se předpokládá použití v různých podnicích, a to buďto v rámci jednoho odvětví hospodářství anebo i napříč odvětvími.
  • Aplikace jednoúčelové utvořené na zakázku dle konkrétních potřeb podniku založené na individuálním aplikačním software, IASW). Jsou to aplikace, které podnik požaduje buďto k dosažení konkurenční výhody anebo z důvodu, že pro konkrétní podmínky podniku není možné využít řešení typové aplikace.

6.3. Aplikace dle jejich provázanosti:
  • Aplikace, které jsou těsnou vazbou spojeny do „balíku“ aplikací. Aplikaci tohoto typu je nutné používat spolu s jinými aplikacemi, které dohromady tvoří balík aplikací. Kompozice pak neumožnuje použití aplikace samostatně. Příkladem jsou celopodnikové aplikace ERP.
  • Aplikace, které mají slabou na standardech založenou vazbu k ostatním aplikacím a tato vazba je realizována na principu výměny zpráv. Aplikaci tohoto typu lze využívat samostatně a v případě, že je předmětem kompozice v balíku aplikací, lze ji v balíku případně nahradit, neboť aplikace je v kompozici vázána jen výměnou zpráv. Příkladem může být řešení elektronického obchodu a jeho vztahu k celopodnikové transakční aplikaci ERP.

6.4. Aplikace dle možnosti do nich zasahovat:
  • „Black box“ aplikace - nelze zasáhnout do jejich programového řešení nikým jiným než tvůrcem aplikace a aplikace disponuje přesně definovaným rozhraním pro komunikaci s jinými aplikacemi, které však je schopen upravit jen tvůrce.
  • „Grey box“ aplikace - nelze zasáhnout do jejich programového řešení nikým jiným než tvůrcem aplikace, ale aplikace poskytuje sadu více či méně standardizovaných rozhraní, které mohou být využity pro zajištění komunikace s jinými aplikacemi.
  • „White box“ aplikace - aplikace, u který je možné zasahovat, jak do programového řešení, tak i do rozhraní, kterými je aplikace opatřena.

V současné době je převážná většina aplikací typu grey box nebo white box. Aplikace black box bývá využívána především s tzv. průmyslovými aplikacemi.

6.5. Aplikace dle způsobu dodání a provozování:
  • On premise aplikace – má podobu instalovaného software na technických prostředcích podniku.
  • On demand aplikace, kdy aplikace má podobu služby SaaS, viz faktor SaaS – Software as a Service (F106 ), a to v rámci různých forem cloud computingu, viz faktory Veřejný (Public) cloud computing (F101 ), Soukromý (Private) cloud computing (F102 ), Hybridní (Hybrid) cloud computing (F103 ), Komunitní (Community) cloud computing (F104 ).

6.6. Aplikace dle otevřenosti programového kódu:
  1. Open source software (otevřený software) představuje situaci, kdy aplikace má otevřený programový kód, který může být svobodně používán, měněn a sdílen kýmkoliv. Specifickou variantou otevřeného software je Open Source Software, což je takový software, který splňuje licence definované The Open Source Initiative.
  2. Proprietární software představuje takové řešení aplikace, kdy její kód není veřejně přístupný, nelze ho tedy svobodně upravovat a ani distribuovat. Autor aplikace upravuje jeho využívání licencí, zpravidla EULA (End-User License Agreement).

7. Podstatné charakteristiky IT aplikací

Do nejpodstatnějších charakteristik patří:

  1. obchodní charakteristiky,
  2. funkcionalita,
  3. související poskytované služby,
  4. další charakteristiky aplikací.

Podstata jednotlivých sledovaných charakteristik aplikací a aplikačních software se obvykle částečně liší podle typů aplikací, např. mezi aplikacemi typu ERP, BI, ECM apod.

8. Obchodní charakteristiky aplikací

Tato skupina charakteristik vymezuje postavení produktu na trhu, způsob poskytování aplikace, charakteristiku dodavatelských firem a další ekonomické a obchodní charakteristiky:

  • Základní obchodní charakteristiky aplikací - základní identifikací aplikačního software je jeho obchodní název a verze. Obchodní názvy se mohou s vývojem na trhu měnit, tak např. původní aplikační software označovaný jako Axapta, se nyní označuje jako Microsoft Dynamics AX, což vyjadřuje i jeho začlenění do určité produktové řady. Verze produktu vyjadřuje obvykle pořadí jeho vývojové varianty a podvarianty na trhu, např. verze 9.2. Verze tak do jisté míry i ukazuje historii postavení produktu na trhu. Způsob poskytování aplikace je charakterizován možností řešení aplikací.

9. Poskytovatelé aplikací

Rozlišuje se mezi tvůrcem aplikačního software, jeho přímým dodavatelem (např. lokální pobočkou zahraniční firmy) a implementátorem, zajišťujícím nasazení produktu u zákazníka. Nositelem všech uvedených funkcí může být jedna a tatáž firma, nebo tři různé firmy, resp. další možné kombinace. Charakteristiky, které jsou všem zmíněným subjektům společné, jsou:

  • obsahová orientace firmy a jejích produktů, resp. na jaká odvětví ekonomiky se firma svými řešeními a softwarem specializuje, např. na průmyslové podniky, obchodní společnosti, telekomunikace, banky, organizace veřejné správy apod. Většinou se dodavatelské subjekty a jejich aplikační software zaměřují na více odvětví, v různých kombinacích,
  • personální síla firmy vyjádřená počtem a strukturou pracovníků podle jednotlivých profesí - projektových manažerů, konzultantů, analytiků, vývojářů, pracovníků technické podpory a dalších. Z tohoto pohledu je významná i dislokace jednotlivých poboček firmy a jejích personálních kapacit v ČR, případně ve světě. Při výběru produktů, resp. celých řešení se sledují i zkušenosti jednotlivých pracovníků (podle odborných životopisů), a to zejména u těch specialistů, kteří zajišťují implementaci produktu u zákazníka a další postimplementační služby,
  • ekonomická síla firmy, v tomto případě zejména u firem zajišťujících tvorbu software, neboť nedostatečné investiční možnosti mohou být pro další rozvoj software významnou překážkou,
9.1. Cenové charakteristiky aplikací

Ceny se váží k jednotlivým produktům aplikačního software a poskytovaným službám. Ceny dodávky ASW představují většinou komplex pořizovací ceny produktu vyjádřené v ceně licencí za produkt, ceny za poskytované nové verze (upgrade) produktu, ceny za údržbu a ceny dalších doprovodných služeb. Cenová tvorba se u jednotlivých dodavatelů v tomto směru liší, liší se i způsob stanovení pořizovací ceny produktu, která je většinou vázaná na počet zakoupených licencí. V souvislosti s nástupem cloud computingu, viz podskupina faktorů „Cloud computing a jeho služby“ (FSG100 ) mohou být aplikace dodávány jako služba (SaaS), viz faktor „SaaS – Software as a Service“ (F106 ). Potom se cenová charakteristika liší a ceny jsou kalkulovány za použití služby, respektive za spotřebování objednaných funkcí ve stanoveném čase,

9.2. Garance na aplikace

Garance na softwarové produkty a poskytované služby, které dodavatel aplikace poskytuje, jsou podstatné z hlediska jejich rozsahu (co všechno zahrnují) a podmínek, za kterých jsou garance poskytovány. Garance obvykle pokrývají především opravy případných chyb ve funkcionalitě, potřebné změny funkcionality vzhledem k vývoji legislativy a požadavkům uživatelů. Garanční podmínky zahrnují zejména rychlost poskytovaného záručního a pozáručního servisu v případě potřeby odstranění vady a celkovou délku záručního servisu. V případě řešení aplikace formou SaaS mezi významné garance patří způsob, jakým poskytovatel služby předá podniku všechna data utvořená za dobu užívání služby v okamžiku, kdy je ukončeno využívání služby,

9.3. Referenční instalace

Referenční instalace aplikace představují konkrétní zákazníky (podniky), které již daný aplikační software provozují a kde je možné jeho funkcionalitu a další provozní charakteristiky a poskytované služby reálně ověřit. Ověření reálné úrovně funkcionality, poskytovaných služeb a provozních charakteristik aplikačního software na referenční instalaci je obvykle jedním z nejvýznamnějších faktorů snižování rizik špatného výběru produktu a jeho dodavatele.

Obchodní charakteristiky jsou pro kvalitní výběr aplikace velmi podstatné. I velmi dobré aplikační softwarové systémy mohou být v praxi znehodnoceny špatnou implementací, nekvalitním školením uživatelů atd. Na druhé straně problémy spojené s implementací nemusí jít vždy na vrub dodavatele, ale mohou být způsobeny špatnou kooperací ze strany zákazníka. Proto kvalifikované komunikaci a kooperaci mezi zákazníkem a dodavatelem věnujeme hlavní pozornost.

9.4. Funkcionalita aplikací

V souvislosti s obsahovým vymezením aplikačních software se sleduje především jejich funkcionalita, tj. rozsah a obsahové vymezení poskytovaných funkcí. V tomto případě jde evidentně z uživatelského pohledu o charakteristiku zcela zásadní. Problém je v tomto případě spojen s obvykle značným rozsahem funkcionality, s různou strukturalizací funkcí i s různou využívanou terminologií. Architektura aplikačního software pak vyjadřuje celkovou koncepci ASW. Jde tak o uspořádání jednotlivých programových modulů (např. modulů řízení prodeje, řízení nákupu, provozních modulů a dalších), z nichž je aplikační software složen. Vzhledem k tomu, že pro podnik lze vybrat pouze některé moduly a že nasazení ASW v podniku lze obvykle realizovat postupně podle jednotlivých modulů, je i tato charakteristika velmi významná. Architektura aplikačního software dále určuje:

  • jaké oblasti řízení podniku (skupiny úloh, úlohy) svými funkcemi ASW pokrývá,
  • jak jsou jednotlivé moduly mezi sebou provázány, pomocí jakých dat a nástrojů,
  • jaké jsou možnosti sestavení výsledného řešení z vybraných modulů ASW,
  • jak je řešena otevřenost aplikačního software, tj. jaké jsou možnosti postupného připojení dalších aplikačních modulů, event. aplikačních software jiných dodavatelů,
  • jak je řešena správa a monitorování provozu ASW (četnosti využití jednotlivých modulů, stavu datových bází, chyb v software, požadavků na úpravy), včetně možností vzdálené správy. Řešení aplikační architektury je součástí skupiny úloh Definice cílového stavu IT podniku (TG004 ).

10. Služby spojené s IT aplikacemi

Úroveň služeb, jejich rozsah a kvalita je samozřejmě velmi silně závislá na dodavateli a může se pro jeden a tentýž ASW výrazně měnit. Na druhé straně je však úroveň poskytovaných služeb také závislá na potřebách a personálních kapacitách zákazníka, síle jeho informatického týmu, potřebě školicích a konzultačních služeb vzhledem k počtu a kvalifikaci uživatelské sféry apod. V dalším přehledu uvádíme nejvýznamnější služby spojené s ASW a jejich základní charakteristiky:

10.1. Údržba aplikace

Zahrnuje zejména jeho úpravy podle legislativních změn a průběžné úpravy podle potřeb zákazníka. U nových verzí produktu je podstatná jejich periodicita (většinou se pohybuje v rozmezí 1/2 roku - 1 rok). V souvislosti s instalacemi nových verzí ASW i s realizací jeho průběžných úprav je podstatné organizační zvládnutí těchto akcí, tj. zejména informovanost uživatelů o provedených změnách a instalacích. Řízení změn v průběhu provozu aplikace je definováno v úlohách Řízení provozních změn (U735A ) a Řízení uvolnění a nasazení (U736A ).

10.2. Služba horké linky

Služba horké linkyje dnes běžnou součástí služeb prakticky každého dodavatele v oblasti informačních technologií. Otázkou je pouze její dostupnost, tj. denní doba, kdy je provozována, zda je k dispozici i o sobotách, nedělích, svátcích. Je provozována v rámci služeb service desku, který se řídí na základě principů formulovaných v úlohách Řízení uživatelských požadavků (U733A ), Řízení externího service-desku (U734A ), Řízení interního service-desku (U734B ).

10.3. Projekční služby

Projekční služby zahrnují komplex aktivit dodavatele (v kooperaci se zákazníkem) související s analýzou informačního systému, úpravami (kastomizací) programových modulů a jejich testováním. Z pohledu úrovně projekčních služeb je podstatné:

  • kdo tyto služby zajišťuje, tj. zda tvůrce ASW, distributor ASW, konzultační firma,
  • jakým způsobem jsou do projekce zapojeni pracovníci zákazníka - uživatelé, analytici, programátoři,
  • jaké projekční metodiky a programové nástroje dodavatel pro projekci využívá a jakým způsobem je zpřístupňuje zákazníkovi,
  • jaká je časová a cenová náročnost projekčních prací.
10.4. Śkolicí služby

Školicí služby jsou rovněž běžnou součástí služeb dodavatele ASW.tí služeb dodavatele ASW a je pro ně podstatné:

  • jaká je struktura školicích služeb, např. školení projekčních metod pro implementační týmy, uživatelská školení jednotlivých modulů,
  • jaký je předpokládaný časový rozsah jednotlivých typů školení,
  • jaká je forma školení, úroveň školicích materiálů, jazyk školení, technické vybavení školicích prostor.
10.5. Konzultační služby

Konzultační služby se většinou primárně váží k funkcím programových modulů ASW a různým provozním aspektům, např. přístupovým právům, archivacím, problémům doby odezvy apod. V souvislosti s inovací informačních systémů a instalací nových ASW se dodavatelem poskytují i konzultační služby v oblasti organizace a řízení, marketingu, logistiky atd. Dodavatelé ASW a informačních systémů jsou tak zcela logicky postaveni před úkol podílet se na komplexním rozvoji řízení firmy zákazníka a neomezovat svou působnost pouze na čistě informatické aspekty projektů. S ASW jsou spojeny i další poskytované služby, např. vzdálené monitorování provozu, provádění oprav a úprav programů na dálku, průběžná optimalizace konfigurování systému a databází.

V následujících paragrafech jsou uvedeny další charakteristiky spojené s IT aplikacemi (viz obr. 8)

10.6. Provozní prostředí

Charakteristika provozního prostředí je významnou vlastností řešení aplikací. Specifikuje, jaké informační technologie jsou nezbytné pro provozování aplikace a jakým způsobem samotné informační technologie mají být instalovány a provozovány, to znamená dle následujících podskupin faktorů:

  • IT - technické prostředky (hardware) (FSG810 ),
  • IT – software (FSG830 ),
  • IT - komunikační sítě, internet (FSG850 ),
  • IT infrastruktura (FSG870 ),
  • IT – trendy (FSG880 ),
  • IT pro automatickou identifikaci objektů (FSG890 ).
10.7. Jazyková a národní lokalizace

Jazyková a národní lokalizace určuje v jakých jazycích je možné aplikační software provozovat. Počet jazyků je významný zejména pro nadnárodní společnosti a zastoupení zahraničních společností na našem trhu. Důležitou charakteristikou je přitom možnost přechodu mezi jazykovými mutacemi při běžném provozu ASW. Z pohledu jazykových prostředí je nutné posuzovat možnosti využití různých jazyků v běžné komunikaci na obrazovkách (menu, popisy datových polí, chybová hlášení), v nápovědě, v zadávání a zpracování textových dat, v tištěné dokumentaci. V současné době podporují světově rozšířené aplikační software vždy více (některé i několik desítek) jazyků. Národní lokalizací je zajištěno, že aplikace při zpracování dodržuje legislativu příslušného státu, v němž je aplikace provozována anebo užívána (např. finanční modul aplikace respektuje v ČR zákon o účetnictví).

10.8. Dokumentace

Dokumentace aplikací je významná rozsahem, strukturou a technologickým řešením a zahrnuje dokumentaci:

  • uživatelskou, obsahující celkovou strukturu a logiku ASW, funkční popis jednotlivých modulů a návod na jejich obsluhu,
  • provozní - pro správu ASW, jeho databází, pro archivační operace, pro zálohování,
  • projekční a vývojářskou,
  • dokumentaci použitých implementačních metodik, technik, nástrojů pro nasazení ASW do provozu.

10.9. Kastomizace aplikace

V souvislosti s typovými řešeními ASW se velmi často diskutuje otázka schopnosti úpravy těchto aplikacím podle potřeb zákazníka. Specifickým typem úprav, při kterých nedochází k zásahu do programového kódu aplikace, je kastomizace (Customization). Jde o proces či akt nastavení hodnot parametrů softwarového řešení, kterým se zajistí žádané chování softwarového řešení. Kastomizace se zaměřuje na:

  • Nastavení způsobu zpracování dat, tj. např. je možné nastavit vhodnou metodu, která se použije při výpočtu mzdy.
  • Nastavení struktury obrazovek a rozmístění jednotlivých datových polí, totéž při nastavení výstupních sestav.
  • Nastavení výchozích (default) hodnot pro různá datová pole a nastavení, které údaje musí a které nemusí být zadány.
  • Nastavení navigačního schématu (preferované, oblíbené funkce) a možnost přiřadit je skupinám uživatelů.
  • Nastavení způsobu zobrazení vizuálních prvků (barvy, písmo apod.).

Kastomizace je:

  • prováděna během implementace aplikace do podnikového prostředí, tj. před zahájením rutinního provozu. V této rovině vzniká kastomizační sada hodnot, kterou je uzpůsobeno chování aplikace potřebám podniku jako celku.
  • Prováděna jednotlivými uživateli během provozování aplikace a uživatelé si v rámci ní, nastavují ve většině případů uživatelské rozhraní aplikace (navigační schémata a vizuální prvky). V této rovině vzniká pro každého uživatele vlastní sada kastomizačních hodnot.

Nejrozsáhlejší možností kastomizace disponují typové on premise aplikace. Menší možnosti nabízejí aplikace SaaS (což vyplývá z principu jejich poskytování) a nejmenší možnosti kastomizace nabízejí individuální on premise aplikace.

10.10. Přístupnost a použitelnost aplikace

Přístupnost (accessibility) a použitelnost (usability) aplikací patří k dalším významných charakteristikám aplikací. V případě zajištění přístupnosti jde o vytvoření takového prostředí a stavu, kdy aplikace nebude uživateli klást při použití žádné překážky. V této souvislosti se často diskutují otázky spojené se zajištěním přístupu uživatelů s handicapem (zrakově, sluchově a pohybově postižení, uživatelé s poruchami učení a soustředění) či prostřednictvím specifických prostředků (např. méně rozšířeným www prohlížečem). V této oblasti existuje celá řada doporučení, např. Web Accessibility Initiative (WAI, http://www.w3.org/WAI/), US SECTION 508 http://www.section508.gov , „Blind Friendly Web“ (Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých, SONS http://www.blindfriendly.cz/ a další.

Použitelnost aplikací vyjadřuje, jak dobře se v nich uživatelé orientují, jak snadno pochopí jejich uspořádání a ovládání a jaký dojem v nich zanechají. Dále ukazuje, nakolik jim budou připadat přehledné, srozumitelné a na ovládání intuitivní, nebo zda naopak budou tápat, těžko dosahovat svého cíle. Podle Jakoba Nielsena, sleduje použitelnost u webových aplikací pět základních cílů, které jsou vyjádřeny tím, že uživatel:

  • nově navštívený web pochopí a zvládne jej používat,
  • dokáže na známém weu dosahovat svých cílů,
  • pamatuje si uspořádání webu a při další návštěvě se mu rychle vybavuje,
  • dělá minimum závažných chyb, případně je rychle napravuje,
  • má z používání webu příjemný zážitek.

11. IT aplikace v kontextu řízení podniku, užití aplikací

Aplikace IT se v rámci MBI charakterizují podle jednotlivých oblastí podnikového řízení, které jsou v MBI reprezentovány následujícími skupinami úloh:

Uvedené skupiny úloh představují základní rámec podnikového řízení, na který navazují odvětvová řešení, MBI aktuálně obsahuje:

11.1. Standardní í v řízení podniku

Funkcionalita aplikací zahrnuje standardní funkce (aktualizace, transakce atd.) reprezentované v MBI 5 základními úlohami - podle charakteru operací s daty, a to:

  • Evidenční úlohy - vytváření a aktualizace databází, zpracování dotazů do databází, *
  • realizovaná zejména aplikacemi Celopodnikové aplikace a řízení skladů (FSG300 ), ECM, Správa podnikového obsahu (FSG500 ), Mobilní aplikace, mobile computing (FSG550 ),
  • Zajištění obchodních a dalších transakcí - finančních, prodejních a dalších transakcí *
  • realizovaná zejména aplikacemi Celopodnikové aplikace a řízení skladů (FSG300 ), eBusiness a řízení externích vztahů podniku (FSG350 ), ECM, Správa podnikového obsahu (FSG500 ), Mobilní aplikace, mobile computing (FSG550 ),
  • Podnikový reporting - vytváření požadovaných typů sestav *
  • realizovaná zejména aplikacemi Celopodnikové aplikace a řízení skladů (FSG300 ), Business intelligence – komponenty (FSG400 ), ECM, Správa podnikového obsahu (FSG500 ),
  • Analytické úlohy v podnikovém řízení - analýzy jednotlivých ukazatelů podle jejich dimenzí *
  • realizovaná zejména aplikacemi Business intelligence – komponenty (FSG400 ), Competitive Intelligence (FSG480 ), Mobilní aplikace, mobile computing (FSG550 ), jako tzv. mobilní BI,
  • Plánovací úlohy v podnikovém řízení - s respektováním relevantních dimenzí *
  • realizovaná zejména aplikacemi Business intelligence – komponenty (FSG400 ), Competitive Intelligence (FSG480 ), Mobilní aplikace, mobile computing (FSG550 ), jako tzv. mobilní BI.

12. Aplikace řízení IT podniku

Faktory IT aplikací je nezbytné sledovat na různých úrovních jejich řízení a v různých úlohách, resp. jejich skupinách:

  • Analýza a hodnocení současného stavu IT podniku (U027A ),
  • Analýza produktů, služeb a informací dostupných na IT trhu (U028A ),
  • Specifikace projektů a jejich priorit (U041A ),
  • Specifikace požadavků na IT projekty (U121A ),
  • Plánování a zařazování projektů pro realizaci (U122A ),
  • Výběrové řízení na dodavatele IT produktů a služeb (U134A ),
  • Analýzy stavu a plánování ASW zdrojů (U241A ),
  • Řízení projektu (TG401 ),
  • Řešení aplikačního projektu (TG410 ),
  • Správa aplikací (U703A ),
  • Správa provozu outsourcované aplikace (U703B ),
  • Správa softwarových aktiv (U704A ).