Toto je objekt systému MBI.

MBI (Management Byznys Informatiky) je portál obsahující zobecněná řešení v řízení provozu a rozvoje IT, resp. podnikové informatiky.

Pokud máte zájem získat více informací o tomto objektu (vazby na další objekty, přílohy, apod.), ale i získat mnoho dalších užitečných materiálů, můžete tak učinit ZDE / (registrace je bezplatná).

Úloha : Analýza stavu a požadavků na BI
Analýza stavu a požadavků na BI
Kód úlohy

Standardní kód úlohy v MBI.

:
U433A
Autor návrhu úlohy

Jméno a příjmení autora úlohy

:
MBI tým
Datum poslední úpravy

Datum poslední úpravy úlohy ve tvaru rrrr.mm.dd.

:
2013-12-09
Předpokládaná pravděpodobnost užití v praxi

Předpokládaná pravděpodobnost užití úlohy v praxi, hodnoty 0 - 1. Např. 0,7 - úlohu lze využít v 7 z 10 podniků. Hodnoty jsou průběžně testovány a upřesňovány na základě anket a průzkumů.

:
0.6
Charakteristiky úlohy

Charakteristiky úlohy

1. Účel analýzy stavu a požadavků na BI
  • Účelem analýzy stavu a požadavků na BI je na jedné straně detailně posoudit aktuální uživatelské požadavky a vyhodnotit jejich r ealizovatelnost , případně, zda nejsou nebo nebyly již dříve řešeny.
  • Kromě toho je smyslem zhodnotit existující datové, technologické a další zdroje, zejména jejich kvalitu a dostupnost, ekonomickou náročnost, vazby na ostatní existující zdroje mimo BI.
2. Obsah analýzy stavu a požadavků na BI
  • Úloha vychází z interview a verifikace uživatelských požadavků, obsahuje:
    • detailní analýzu a specifikaci business požadavků,
    • analýzu podnikových procesů a jejich priorit vzhledem k řešení BI aplikací,
    • analýzu zdrojových aplikací, dostupnosti a kvality produkčních dat,
    • specifikaci případných změn v produkčních databázích.
3. Podmínky úspěšnosti úlohy
  • Pro BI aplikace jsou charakteristické velmi těsné vazby na ostatní aplikace podnikové informatiky. Úspěch BI závisí proto i na kvalitě podnikové a aplikační architektury , úrovni zajištění systémové integrace podnikové informatiky, kvalitním plánování a zadávání nových projektů s respektováním možností využití BI (např. využití její analytické funkcionality a nezatěžováním tím transakční aplikace apod.),
  • BI je postaveno na využití datových zdrojů vznikajících převážně v transakčních aplikacích. Je nutné řešit celý komplex otázek zajištění kvality dat , což není záležitostí pouze BI projektů. S jejich nízkou kvalitou klesá kvalita nebo úplně zaniká BI řešení,
  • Úspěch BI řešení je silně závislý na efektivní kooperaci dodavatelů a uživatelů především v analytické fázi řešení. Průzkumy v české i zahraniční praxi však mnohokrát ukázaly, že právě nedostatečná kooperace a komunikace mezi businessem a IT specialisty je zde překážkou kvalitnějších výsledků. Jednou z cest je vytvoření kompetenčních center pro BI, které byly i v praxi mnohokrát ověřeny.
4. Doporučené praktiky
  • Řízení změn v podnikové informatice - pokud není zajištěno efektivní a včasné předávání informací o změnách v primárních aplikacích správcům BI řešení dochází k chybám ve vstupních datových strukturách v ETL transformacích, načítání chybných dat a následně k chybám ve výstupních reportech a analytických aplikacích,
  • Ve fázi analýzy jsou BI projekty charakteristické tím, že předpokládají velmi intenzivní a kvalifikovanou kooperaci dodavatelů s řešitelů . To je dáno tím, že vesměs jde o aplikace značně specializované, šité na potřeby konkrétních uživatelů (tedy ne standardní) a jde o aplikace, jejichž finální přínos pro podnik bude více než jinde závislý na tom, jak budou tyto aplikace „chytré“, v jakém rozsahu v nich budou uplatněny znalosti a zkušenosti jejich dodavatelů i budoucích uživatelů. Čím kvalifikovanější a motivovanější budou tito pracovníci na obou stranách, tím lze očekávat kvalitnější výsledky. A to platí u BI aplikací v podstatně větší míře, než u jiných typů aplikací.
5. Klíčové aktivity analýzy stavu a požadavků na BI
  • Interview a verifikace uživatelských požadavků - požadavky je nezbytné verifikovat v rámci předem rozvržených interview. Důvodem je to, že v  rámci fáze „Specifikace přírůstku“ nemusely být zachyceny všechny uživatelské požadavky, nebo byly definovány na hrubé úrovni a je třeba je nyní zpřesnit,
  • Analýza podnikových procesů vzhledem k BI - procesní modely a jejich dokumentace má obvykle primární užití v transakčních systémech. V business intelligence je jejich význam dán těmito aspekty:
    • díky procesním modelům a reengeneringu podnikových procesů jsou přesněji definovány požadavky i na analytické aplikace, resp. tyto aplikace pak mohou přesněji odpovídat i potřebám podnikových procesů,
    • celkové procesní modely podniků jsou základem pro přesnější a objektivnější specifikaci priorit v řešení BI projektů, resp. přesnější definici obsahu a pořadí jednotlivých přírůstků BI při přírůstkovém přístupu k řešení,
    • současná BI řešení představují nejen jednotlivé analytické a plánovací aplikace, ale zahrnují i definování analytických a plánovacích procesů včetně jejich realizací v aplikacích workflow integrovaných do BI sys témů a procesní podnikové modely pro ně vytvářejí potřebný základ,
    • procesní modely jsou rovněž důležitým předpokladem pro uplatňování konceptu řízení podnikové výkonnosti – Corporate Performance Management, v němž podnikové procesy jsou jednou ze čtyř součástí,
  • Detailní analýza a specifikace business požadavků - se realizuje s cílem vyloučit duplicitní / již existující a provozované funkcionality a současně posoudit realizovatelnost požadavků vzhledem ke stávajícím zdrojům - finančním, personálním, datovým a technologickým. Požadavky jsou dále doplněny o další charakteristiky , jako např. zda požadavek bude řešen rozšířením některé stávající aplikace nebo aplikací novou, zda vyžaduje nové produkční datové zdroje nebo ho lze realizovat na existujících databázích datových skladů a tržišť atd.,
  • Analýza dostupnosti a kvality produkčních dat - vychází ze specifikace vazeb BI řešení na ostatní aplikace v architektuře podnikové informatiky tak, aby bylo plně zřejmé, která aplikace tyto zdroje produkuje (ERP, CIS, CRM) a jaké budou předpokládané nároky na transformace dat z těchto aplikací. V dalším kroku se realizuje detailní analýza kvality , příp. chybovosti, integrity, dostupnosti potřebných datových zdrojů. Příprava a zajištění požadované kvality dat na straně vstupů z úloh typu ERP apod. většinou představuje největší část projektu. Znamená to zajistit kontrolu dat, dostupnost požadovaných dat, jejich předzpracování, opravy, doplnění apod. Výsledkem je – na konceptuální úrovni (detailní specifikace jsou prováděny později) – přehled nezbytných transformací a operací s produkčními datovými zdroji, jejich obsah, předpokládaný rozsah dat a příp. další organizační a technické nároky. Do této oblasti spadá i analýza potřeb a dostupnosti externích dat , tj. jejich určení, technické zajištění, smluvní a další organizační opatření. Dílčí faktory ovlivňující datovou kvalitu lze vymezit v následujících třech skupinách:
    • technické prostředí zahrnující celopodnikový slovník dat, centralizaci aplikací a jejich datových zdrojů, např. jednotná identifikace zákazníků, kontroly definovaných business pravidel,
    • úroveň použité metodiky , tj. podnikové metodiky a směrnice, kvalita číselníků a kódových tabulek, systém řízení změn,
    • přístupy k řešení informačního systému, tj. způsob přípravy dat, přípravy uživatelů, systém motivačních kritérií,
  • Specifikace změn v produkčních databázích - představuje možný zpětný dopad BI do produkčních datových zdrojů. Nároky na analytické a plánovací aplikace mohou někdy znamenat požadavky na změny v produkčních datech, tj. např. doplnění nových datových struktur.