Toto je objekt systému MBI.

MBI (Management Byznys Informatiky) je portál obsahující zobecněná řešení v řízení provozu a rozvoje IT, resp. podnikové informatiky.

Pokud máte zájem získat více informací o tomto objektu (vazby na další objekty, přílohy, apod.), ale i získat mnoho dalších užitečných materiálů, můžete tak učinit ZDE / (registrace je bezplatná).

Úloha : Řízení efektů cloud computingu
Řízení efektů cloud computingu
Kód úlohy

Standardní kód úlohy v MBI.

:
U055A
Autor návrhu úlohy

Jméno a příjmení autora úlohy

:
Hanzlová, M. (iPodnik)
Předpokládaná pravděpodobnost užití v praxi

Předpokládaná pravděpodobnost užití úlohy v praxi, hodnoty 0 - 1. Např. 0,7 - úlohu lze využít v 7 z 10 podniků. Hodnoty jsou průběžně testovány a upřesňovány na základě anket a průzkumů.

:
0.5
Charakteristiky úlohy

Charakteristiky úlohy

1. “Řízení efektů cloud computingu“ – cíl, účel
  • Cílem úlohy je definovat a plánovat efekty cloudových služeb pro zákazníka, který služby čerpá.
  • Cloudové služby nemají vliv pouze na finanční stránku, resp. na náklady vynakládané na infrastrukturu, implementaci SW a celkovou údržbu, ale sahají mnohem dál, až za IT oddělení. To znamená, že podporují business cíle organizace a umožňují zaměřit se na strategické projekty, které jsou pro zákazníka klíčové.
2. Obsah úlohy

2.1. Vymezení efektů cloud computingu
  • Efekty cloud computingu jsou chápány jako přidaná hodnota, která vlivem nasazení a využívání cloud computingu zvyšuje uspokojení z využívání těchto služeb, umožňuje zaměřit se na strategické cíle a škálovatelností a finanční dostupností podporuje business potřeby spotřebitele služby.
2.2. Struktura efektů cloud computing
  1. Snížení nákladů na podnikovou informatiku (energie, mzdové náklady, infrastruktura, implementace SW, školení, podpora) – Nejsou vyžadovány počáteční investice na pořízení ICT zdrojů. Poskytovatel je specialistou v oblasti, ve které podniká a využívá celosvětově osvědčených standardů.
  2. Škálovatelnost IT zdrojů dle potřeb – Škálovatelností je možné navýšit, resp. snížit kapacity, počty uživatelů nebo výkon na potřebnou výši. A tak lze snadno získat dostatečný výkon pro provoz ve výkonové špičce. Jakmile toto období pomine, lze kapacity zase snížit.
  3. Krátkodobé plánování ICT zdrojů – Zákazníkem jsou plánovány kapacity zdrojů na měsíce, nikoliv na roky, dopředu. Nenastává situace, že zdroje nejsou využity.
  4. Podpora business cílů organizace, strategické projekty přeneseny do popředí – Delegováním úkonů na poskytovatele (např. zálohování, aktualizace, údržba) je získán prostor pro řešení strategických aktivit, které korespondují s business cíli.
  5. Rychlé zprovoznění a časové úspory – Implementační cyklus potřebný pro zprovoznění a nasazení služby je relativně krátký, resp. mnohem kratší než u tradičních řešení. To je způsobeno tím, že veškerá instalace SW a HW se je v kompetenci poskytovatele.
  6. Využití kapacit IT zdrojů naplno - Dosavadní IT funguje správně, ICT zdroje jsou zatěžovány na maximální výkon a jsou schopné zajistit podporu businessu i v silných obdobích (např. sezonní prodej), pak připadá v úvahu otázka, zda má smysl přecházet na jiné řešení. Ovšem ve většině případů je to naopak. Zákazníci své stroje šetří na silná období a mimo toto období jsou kapacity strojů téměř nevyužité. Při jejich pořízení však byly vyžadovány nemalé investice, a i přestože nejsou plně využívány, jsou morálně opotřebovávány a jejich hodnota klesá.
  7. Změna struktury nákladů – Tím, že se cena služby neodvíjí od ceny HW, ale je postavena na měsíčních paušálních poplatcích, lze jednoduše predikovat náklady do budoucna. Zpoplatnění služby závisí na platebním modelu, na sjednaných kapacitách a míře užití služby. Odvíjí se od sjednaných podmínek mezi poskytovatelem a zákazníkem uvedených v SLA. Platební model je postaven na počtu aktivních uživatelů (pay per user), počtu transakcí nebo objemu spotřebovaných zdrojů (pay as you go).
  8. Pracovní náplň a nároky na znalosti pracovníků IT oddělení, delegování činností na poskytovatele, využití znalostí odborníků na danou problematiku,
  9. Pružnější reakce na změnové požadavky ,
  10. Centralizace dat a sdílení aplikací více uživateli v rámci jedné instance zákazníka,
  11. Mobilita uživatelů – Uživatelé nejsou nijak omezováni. Služby jsou nezávislé na místě, čase, zařízení, platformě. K jejich použití je vyžadován pouze minimálně webový prohlížeč (resp. tenký klient) a připojení k internetu.
  12. Pohotovost a spolehlivost služby – V případě výpadku nebo jiných problémů je speciálními systémy, které rozesílají takzvané alerty, upozorněn na nefunkčnost systému. S vyšší pravděpodobností se s většinou problémů týkajících se poskytované služby poskytovatel setkal, a tak jsou jím vyřešeny v kratším časovém intervalu, než kdyby měli být řešeny svépomocí. K objednané služby bývá podpora (např. 24/7) samozřejmostí.
  13. Výkonný, finančně dostupný SW , který je vždy aktuální (up-to-date) – Na základě SW, který je zákazníkovi finančně nedostupný, poskytovatel monitoruje vytížení konkrétní instance. Na základě sledování přidává výkon, paměť a další prostředky, aby zabránil nedostupnosti služby. Aktualizace a zálohování jsou zahrnuty v ceně služby. Dle dohodnutého SLA jsou zálohy udržovány po určitý čas (např. 3 měsíce zpětně).
2.3. Předpoklady dosažení efektů cloud computing:
  • Aby uživatelé byly seznámeni s přechodem na tento model a byly dostatečně vyškoleni, aby neměli tendenci budovat odpor k aktivnímu využívání služby,
  • Je nezbytně nutné, aby požadavky odpovídali business potřebám,
  • Aby existovala smlouva o úrovni poskytovaných služeb (tzv. SLA - Service Level Agreement), kde jsou uvedeny informace o dostupnosti a další parametry služby, cena, vlastnictví dat, atd.,
  • Migrace na cloudové služby by měla být řízena jako každý jiný projekt. Realizací projektu dle časového harmonogramu, rozpočtu, standardů, milníků, je zvyšována pravděpodobnost úspěšnosti celkové migrace.
3. Podmínky úspěšnosti úlohy:
  • Průmyslové odvětví, typ a velikost organizace, místo působení,
  • Specifičnost požadované aplikace,
  • Právní aspekty – ochrana osobních údajů, zdravotnické údaje,
  • Přesné vymezení potřeb zákazníka,
  • Srovnání nabídek a výběr nejlepšího poskytovatele cloudu (např. dle ceny, referencí od jiných zákazníků, doby působení na trhu),
  • Komunikace a příprava uživatelů na změny a podpora vedení,
  • Rozpočet a časový harmonogram.
4. “Řízení efektů cloud computingu“ - klíčové aktivity

4.1. Definování potřeb
  • Těch, které musí být službou naplněné, které korespondují s business cíli zákazníka a které tak povedou k úsporám a zvýšení klíčových hodnot,
4.2. Rozbor a nastavení priorit očekávaných přínosů a omezení týkajících se zákazníka
  • Identifikace přínosů a omezení , které se konkrétně zákazníka týkají.
  • Ohodnocení dle priorit , tak aby bylo zřetelné, kterých má být po migraci na novou službu dosaženo.
  • Analýza omezujících prvků, které by mohly zabránit aktivnímu užití služby. Omezujícími prvky mohou být například legislativa, ochrana osobních údajů, ale také omezení pocházející z nasazení hybridního cloudu, kde je vyžadována komunikace mezi systémy v reálném čase.
4.3. Výběrové řízení na poskytovatele služby
  • Na základě parametrů služby (podpora, školení, cena, naplnění požadavků, očekávané přínosy, omezení) se vybírá nejvhodnější nabídka.
4.4. Identifikace omezení a problémů a jejich prioritizace
  • Jsou identifikovány a vyhodnoceny dle závažnosti omezení a problémy týkající se konkrétního zákazníka a konkrétní vybrané služby.