Toto je objekt systému MBI.

MBI (Management Byznys Informatiky) je portál obsahující zobecněná řešení v řízení provozu a rozvoje IT, resp. podnikové informatiky.

Pokud máte zájem získat více informací o tomto objektu (vazby na další objekty, přílohy, apod.), ale i získat mnoho dalších užitečných materiálů, můžete tak učinit ZDE / (registrace je bezplatná).
Metoda : Zachmanův rámec
Zachmanův rámec
Kód metody

Standarní kód metody v MBI

:
M303
Popis, obsahové vymezení

Obsahové vymezení metody - rekapitulace základních principů ve vztahu k řízení informatiky
1. Zachmanův rámec - celková charakteristika
  • Zachmanův rámec je prvním rámcem podnikové architektury . Je to představitel klasifikačních rámců.
  • Zachmanův rámec se v průběhu času vyvíjel a akcentoval tak změny v náhledu na podnikovou architekturu i zkušenosti a chyby spojené se zaváděním podnikové architektury .
  • Rámec pro architekturu informačních systémů ( Framework for Information Systems Architecture ) Zachman poprvé publikoval v roce 1987 v IBM Systems Journal . Tento rámec obsahuje jen 3 sloupce, i když už v té době existovalo všech 6 sloupců. Protože v té době se o architektuře uvažovalo v kontextu IT, nebylo obvyklé uvažovat o odpovědnosti (sloupec 4), časování (sloupec 5) a motivaci (sloupec 6).
  • V roce 1993 se Zachman rozhodl oficiálně pojmenovat svůj rámec Enterprise Architecture - A Framework . Již dříve založil svou konzultační a školící společnost Zachman International®, v níž používal pojem podniková architektura (Enterprise Architecture), a věřil, že lidé budou spíše akceptovat jeho myšlenky v souvislosti s podnikovou architekturou než architekturou informačních systémů.
  • V roce 2001, kdy disciplína podniková architektura nabývá na významu , publikoval Zachman nový rámec pod názvem The Zachman Framework™ .
  • Zachman použil barvy pro zdůraznění myšlenky , že každá řádka je jiná a je výsledkem transformace, nikoli dekompozice. Jsou použity barvy červená, oranžová, žlutá, zelená, modrá a oranžová. Oranžová barva je použita jak v řádce 2, tak v řádce 6, což má vyjádřit skutečnost, že to, co vlastníci (Owners) potřebují (řádka 2), by mělo být právě to, co se skutečně v podniku realizuje (řádka 6). Rámec se snaží zdůraznit abstrakci. Řádky 1 až 5 jsou abstrakcí, instance, tedy skutečné výskyty jsou až v řádce 6.
  • V roce 2004 byla vydána další významná verze Zachmanova rámce, která byla z důvodu odlišení od předchozích verzí nazvána The Zachman Framework2™ . Nejvýraznější změnou byl přechod od IT terminologie k byznys terminologii, který vedl ke zvýšení zájmu byznysu o rámec. Stále zde ale přetrvával jeden podstatný problém, a to že grafická reprezentace vůbec nezdůrazňovala myšlenku integrace v řádcích a transformace ve sloupcích matice. Postupujeme-li shora dolů ve sloupcích, jde o transformace nikoli zpřesňování. Stejně tak nedostatečné zdůraznění integrace v řádcích vedlo k tomu, že architekti vytvářeli složené modely místo toho, aby oddělili jednotlivé nezávislé pohledy a potom je integrovali.
  • V roce 2011 byla vydána nová verze Zachmanova rámce s označením 3.0 . Tato verze obsahuje změny jak v grafické reprezentaci, tak zejména v obsahu a metamodelu . Podstatné je zejména označení rámce za ontologii, což vyjadřuje podnadpis “The Enterprise Ontology.”
  • Zachmanův rámec verze 3.0 představuje klasifikační teorii o vědecké podstatě podniku a typech entit, které v podniku existují.
  • Je podnikovou ontologií. Je to schéma vyjadřující vzájemné působení dvou klasifikací , které existují tisíce let. První klasifikace je vyjádřena tázacími zájmeny Co (What), Jak (How), Kdy (When), Kdo (Who), Kde (Where) a Proč (Why) . Integrace odpovědí na tyto otázky umožňuje úplné popsat komplexní systém. Druhá klasifikace představuje proces materializace, tedy transformace abstraktní myšlenky do reálné instance. (Zachman, 2008).