Toto je objekt systému MBI.

MBI (Management Byznys Informatiky) je portál obsahující zobecněná řešení v řízení provozu a rozvoje IT, resp. podnikové informatiky.

Pokud máte zájem získat více informací o tomto objektu (vazby na další objekty, přílohy, apod.), ale i získat mnoho dalších užitečných materiálů, můžete tak učinit ZDE / (registrace je bezplatná).

Faktor : Webové služby
Webové služby
Kód faktoru

Standardní kód faktoru v MBI.

:
F832
Autor

Jméno a příjmení autora

:
Gála, L. (KIT, VŠE)
Podstatné charakteristik faktoru

Obsahové vymezení faktoru

1. Služby a webové služby
  • Webová služba představuje aktuální technologii implementace služeb nebo e-služeb, která je však koncovému uživateli skryta,
  • Pro službu je typické, že svému konzumentovi (ten či to, co službu spotřebovává) poskytuje pouze rozhraní. Rozhraní je reprezentováno tzv. kontraktem služby , kterým vyjadřujeme „viditelné“ aspekty služby. Kontrakt služby zahrnuje :
    • popis funkčních vlastností (požadavků). Jimi je charakterizováno, „co“ konzument použitím služby získá a „co“ konzument musí službě poskytnout,
    • specifikace nefunkcionálních vlastností (požadavků). Jimi je charakterizována zodpovědnost poskytovatele za poskytování služby (a informací) včetně např. odpovědnosti za dostupnost, bezpečnost,
    • definice politik , kterými jsou popsána pravidla jednání poskytovatele a konzumenta. Jsou jimi stanovena pravidla, kdo může službu užívat, jakým způsobem může být se službou komunikováno, jaké bezpečnostní procedury musí participující strany realizovat a další pravidla aplikovaná pro vzájemnou komunikaci.
  • Kontrakt služby je veřejný a vyhledatelný. Často je zaznamenaný v nějakém katalogu, který umožňuje služby různě uspořádat a kategorizovat.
  • Za rozhraním služby je skryta funkcionalita služby . Ta je prováděna jako posloupnost různých aktivit. Ve skutečnosti se jedná o realizaci nějakého procesu, respektive pracovního toku či jeho části (činnosti).
  • Rozsah funkcionality je pak charakterizován pojmem granularita (zrnitost) služby .
  • Mezi službami mohou existovat různé závislosti - služby s volnou vazbou (loosely coupled) nebo s těsnou vazbou (tied coupled). Volná vazba je založena na konceptu, kdy komunikující strany vzájemně „nic“ nepředpokládají, a kdy změna jedné z komunikujících stran nemá za následek požadavek na změnu druhé strany. Příkladem může být služba ověřující stav účtu. Volná vazba umožňuje, aby služba mohla být využita v různých situacích, bankovním úředníkem na přepážce, internetovou aplikací.
2. Standardy spojené s webovými službami
  • Vedle celé řady standardů, které jsou s webovými službami spojeny, patří k nejvýznamnějším standard WSDL (Web Service Description Language) a protokol SOAP.
2.1. WSDL (Web Service Description Language)
  • Pomocí WSDL je popisován kontrakt služby . Autor popíše pomocí tohoto jazyka rozhraní služby, jejíž funkcionalitu hodlá poskytovat. Popis je uložen v dokumentu, který má shodný název s jazykem, tj. WSDL dokument. V rámci popisu je uvedeno (vše v syntaxi XML):
    • jak se služba nazývá (např. komunikacniSluzba), na jaké adrese je dostupná (např. http://ws.firma.cz/komunikacniSluzba) a jaké operace poskytuje (např. odeslaniInformace),
    • jaký mechanismus komunikace jednotlivé operace předpokládají, tj. jakou zprávu daná operace služby očekává a jakou zprávu jako odpověď odesílá.
    • jaké zprávy jsou v komunikaci používány včetně jejich struktur, tj. z jakých částí se zprávy skládají a jejich přípustný obsah. Např. pro zprávu odesli to může být preferovaná metoda (např. email), adresa (struktura závisí na použité metodě) a vlastní text zprávy,
    • jakého typu jsou jednotlivé elementy zpráv . Např. pro element metoda je to informace, že zde může být uveden pouze textový řetězec z následujícího výčtu {email | fax | posta | kuryr}.
  • WSDL dokument autor služby (Service Provider) využije pro implementaci programové komponenty , která zajišťuje příslušnou (aplikační, byznys, orchestrační) logiku služby. Po otestování publikuje rozhraní služby (WSDL dokument) v repozitory (Discovery Agency, DA), a spustí službu v příslušném aplikačním serveru (SOAP runtime) na definované adrese URI (Uniform Resource Identifier). Zájemce o využívání služby si službu vyhledá v repozitory a na základě získaného WSDL dokumentu připraví konzumenta služby (žadatel, klient, consumer, requestor), tj. programovou komponentu, která je schopna na základě vzoru komunikace vytvářet zprávy, které jsou službě zasílány a přijímat zprávy, které služba odesílá .
2.2. Protokol SOAP a další standardy
  • Zprávy klienta služby i zprávy službou odesílané jsou ve struktuře, jak ji definuje protokol SOAP a jsou vlastně opět XML dokumentem. SOAP zpráva, tzv. obálka (ENVELOPE) obsahuje povinně tělo (BODY), které obsahuje data zprávy dle definice WSDL. Volitelně může být zařazena i hlavička zprávy (HEAD), ve které jsou definovány další (nefunkcionální) vlastnosti zprávy a politiky.
  • WSDL a SOAP jsou pak rozšířeny dalšími standardy o nezbytné další vlastnosti:
    • komunikační protokol SOAP je rozšířen o možnost popisu řízení transakcí a jejich koordinace , o reakce na výpadek a události v systému a korelaci zpráv v případě, že mezi odesílanou a přijatou zprávou existuje zpoždění nebo transakce je tvořena několika interakcemi,
    • standardy BPEL (Business Process Execution Language) a WS-CDL (WS Choreography Definition Language) umožňují popsat kompozici a spolupráci služeb,
    • standardy umožňující registrovat službu v repozitory a komunikovat s takovým úložištěm, což jsou především standard UDDI (Universal Description, Discovery and Integration) a WSIL/WSIF (Web Services Inspection Language/Web Services Invocation Framework). Repozitory pak navenek vystupuje opět jako služba,
    • standardy orientované na zajištění bezpečnosti . To je řada, často se překrývajících standardů, kterými zajišťujeme požadovanou úroveň vlastností bezpečnosti, tj. minimálně zajištění důvěrnosti (encryption), ověření, kdo službu volal, či jaká služba odpovídá (digital signature) a kdo má ke službě přístup (authorization),
    • standardy související s  řízením služeb , které jsou reprezentované možností popisu politik (pravidel) , které musí služba (poskytovatel i konzument) dodržovat. Jsou v nich promítnuty (pomocí výše uvedených standardů) nefunkcionální vlastnosti služby.
  • SOAP zpráva je pak přenášena různými komunikačními prostředky - různými komunikačními protokoly (http, smtp, JMS apod.) v síti internet.
3. Poznámky, reference
  • Gála a další, Podniková informatika, 2009.