Toto je objekt systému MBI.

MBI (Management Byznys Informatiky) je portál obsahující zobecněná řešení v řízení provozu a rozvoje IT, resp. podnikové informatiky.

Pokud máte zájem získat více informací o tomto objektu (vazby na další objekty, přílohy, apod.), ale i získat mnoho dalších užitečných materiálů, můžete tak učinit ZDE / (registrace je bezplatná).

Faktor : Mobilní aplikace
Mobilní aplikace
Kód faktoru

Standardní kód faktoru v MBI.

:
F550
Autor

Jméno a příjmení autora

:
Franek, O. (etnetera), Antony, M. (KSI, FIT, ČVUT)
Podstatné charakteristik faktoru

Obsahové vymezení faktoru

1. Obsahové vymezení mobilních aplikací
  • Mobile Computing je způsob využívání malých, přenosných a bezdrátových počítačových a komunikačních zařízení , jako jsou:
    • Chytré telefony (smartphone) - zařízení s vysokým a úzkým displejem, nejčastěji s poměrem stran 16:9, s úhlopříčkou 4 až 6 palců. Převládá u nich použití v pozici na výšku,
    • Tablety - zařízení s úhlopříčkou displeje od 9 do 10 palců. Použití na výšku nebo na šířku je obvykle závislé na poměru stran – tablety s poměrem stran 4:3 jsou používány v obou polohách, ty s poměrem 16:9 spíše na šířku. Oproti chytrým telefonům mají tablety částečně odlišný kontext použití,
    • Mini-tablety - zařízení s úhlopříčkou displeje od 7 do 8 palců. Poměr stran a orientace displeje se neliší od větších tabletů.
  • Tato zařízení jsou pomocí bezdrátové technologie připojena k internetu či podnikové síti . To umožňuje uživatelům mobilních zařízení okamžitý přístup k podnikovému obsahu a aplikacím daného podniku nezávisle na lokaci .
2. Typy mobilních aplikací
  • V oblasti chytrých telefonů a tabletů existují různé typy mobilních aplikací . Jednotlivé typy mobilních aplikací jsou vymezeny v následujících paragrafech.
2.1. Nativní mobilní aplikace
  • Nativní aplikace si jejich uživatelé před použitím musí stáhnout z aplikačního obchodu a nainstalovat. Tyto aplikace mají přístup ke všem senzorům daného zařízení a dalším systémovým rozhraním.
  • Mohou také využívat push notifikace a fungovat bez připojení k internetu (Budiu 2013).
  • Nativní aplikace jsou vyvíjeny pro specifickou platformu , pokud není vyvíjena cross-platformními technologiemi. Tzv. cross-platformní aplikace jsou specifickým druhem nativních aplikací, které umožňují sdílení částí kódu napříč mobilními platformami (Xamarin 2017).
  • Při vývoji aplikací ve frameworku Xamarin je možné sdílet datový model a logiku aplikace napříč aplikacemi pro iOS, Android a Windows. Unikátní je většinou jen nejvyšší vrstva aplikace.
2.2. Instantní aplikace pro Android
  • Instantní aplikace pro Android (Android Instant Apps) jsou druhem nativní mobilní aplikace , která nevyžaduje předchozí instalaci ze strany uživatele. Motivací pro jejich tvorbu je rychlejší a jednodušší distribuce od vývojáře k uživateli (Ganapathy 2016).
  • Instantní aplikace se spustí na mobilním zařízení po přechodu na konkrétní URL adresu např. při procházení webem. Oproti webovým aplikacím mají stejné výhody jako nativní aplikace.
2.3. Hybridní aplikace
  • Hybridní aplikace představují specifickou kategorii, kdy se v jedné aplikaci kombinují nativní a webové technologie . Stejně jako nativní aplikace jsou distribuovány přes aplikační obchody a uživatel si je tedy musí nejdříve stáhnout a nainstalovat .
  • Motivací pro vývoj hybridní aplikace je obvykle snaha o přítomnost značky v aplikačním obchodě (Budiu 2013). To motivuje zejména společnosti, které nemají rozpočet nebo čas na přípravu nativní aplikace.
  • Hybridní aplikace lze také považovat za druh cross-platformní aplikace , protože části aplikace napsané ve webových technologiích jsou obvykle sdílené napříč platformami.
2.4. Mobilní webové aplikace
  • Mobilní webová aplikace je druhem webové stránky , která vypadá a funguje podobně jako nativní aplikace. Spouští se standardně jako webové stránka přes webový prohlížeč v chytrém telefonu .
  • Webové aplikace nemají přístup k některým nativním funkcím chytrých telefonů jako např. push notifikace, běh na pozadí, informace z akcelerometru a komplexní gesta (Budiu 2013).
2.5. Progresivní webové aplikace
  • Progresivní webová aplikace je typem webové aplikace, kterou si uživatelé mohou uložit do svého zařízení podobně jako nativní aplikaci .
  • Oproti klasické webové aplikaci je spolehlivější a rychlejší díky možnosti ukládat do zařízení klíčové části webové aplikace (Google 2017).
  • Zároveň umožňuje push notifikace – silný marketingový nástroj, který byl dlouho doménou pouze nativních aplikací. Progresivní webové aplikace se všemi výše popsanými možnostmi jsou v tuto chvíli dostupné pouze pro zařízení s operačním systémem Android (Krywosa 2017).
3. Efekty a přínosy mobilních aplikací pro kvalitu řízení podniku a IT
  1. Díky rozvoji mobilního hardware a software se mobilní zařízení svým výkonem a využitelností stále více přibližují desktopovým zařízením, což způsobuje, že stále více stolních počítačů je nahrazováno mobilními zařízeními ,
  2. Přístup k podnikovému obsahu a aplikacím v reálném čase a v místě působení,
  3. Celkové zefektivnění obchodních procesů - urychlení sběru, přenosu a tím pádem i zpracování dat přináší výhody v oblastech jako je snížení provozních nákladů, nižší stav zásob, větší spokojenost zákazníků, atd.,
  4. Snadné, intuitivní ovládání mobilních zařízení - poměrně jednoduché ovládání pomocí jednoduchého uživatelského rozhraní. Většinu mobilních zařízení lze ovládat dotykovým displejem. Některá mobilní zařízení dokonce nabízejí možnost ovládání hlasem či gesty,
  5. Možnost využívat funkčnosti typické pro mobilní zařízení – např. fotoaparát, kamera, GPS, akcelometr, gyroskop, rádio, atd.
  6. Je možné konzumovat mnoho cloudových služeb pomocí internetového prohlížeče v mobilním zařízení. V tomto případě jsou data ukládána a zpracovávána v cloudu a mobilní zařízení slouží k přístupu k těmto aplikacím. Aplikace tohoto typu tak mohou být velice robustní, jelikož nejsou závislé na výkonu mobilních zařízení. Mezi největší přínosy tohoto přístupu patří - nezávislost na platformě a typu mobilního zařízení, uživatele nelimituje výkon jejich mobilního zařízení, bezpečnost - data nejsou fyzicky ukládána do mobilních zařízení,
  7. V případě Social Computingu má Mobile Computing vliv především na počet uživatelů a na způsob a četnost jejich interakce - možnost přístupu k sociálním sítím odkudkoliv a kdykoliv. Uživatelé jsou tak schopni okamžitě reagovat na aktuální dění jak v reálném světě, tak na sociálních sítích,
  8. Efektivnější komunikace a součinnost - snadnější přístup k e-mailům, kalendářům, aplikacím přenášejících zvuk, video, atd.,
  9. Bezpečnost - mobilní zařízení mohou být využívána pouze jako terminály - data jsou uložena v bezpečných datových centrech,
  10. Úspora financí - drahá počítačová zařízení mohou být nahrazena menšími, přenosnými méně drahými zařízeními.
4. Otázky, problémy a omezení spojené s mobilními aplikacemi
  1. Potřeba více verzí aplikace pro různé platformy a typy zařízení,
  2. Uživatele limituje výkon mobilního zařízení,
  3. Bezpečnost - data jsou ukládána na mobilní zařízení,
  4. Síťová závislost – závislost na internetu jako na infrastruktuře,
  5. Bezpečnost:
    1. Omezená schopnost kontroly zneužití dat,
    2. Omezená možnost správy koncových zařízení,
    3. Zvýšená bezpečnostní rizika spojená s krádeží/ztrátou zařízení,
    4. Bezpečnostní rizika spojená s ukládáním podnikových a zároveň osobních dat (BYOD),
  6. Nízká úroveň vyspělosti nástrojů pro vývoj , nasazení, řízení a zabezpečení mobilních zařízení,
  7. Nízká úroveň vyspělosti procesů zabývajících se vývojem, řízením, zabezpečením mobilních zařízení,
  8. Nízká úroveň best-practices v oblasti MC,
  9. Složitost přechodu na MC – zavedení změn ve více oblastech,
    1. Řízení bezpečnosti a rizik - nová rizika, nová bezpečnostní opatření,
    2. Správa koncových zařízení – mnoho různých typů zařízení vlastněných různými stranami,
    3. Zavedení Mobile Device Managementu,
    4. Mobile Application Usage and Development - rozdílné hardwarové a softwarové dispozice mobilních a klasických počítačových a komunikačních zařízení - vzniká potřeba volby vhodné mobilní aplikační architektury.
5. Poznámky, reference:
  • Franek, O. (etnetera): Proces tvorby zadání a správy požadavků pro vývoj mobilní aplikace, VŠE, Praha. 2018,
  • BUDIU, Raluca, 2013. Mobile: Native Apps, Web Apps, and Hybrid Apps. Nielsen Norman Group [online] [vid. 2017-12-03]. Dostupné z: https://www.nngroup.com/articles/mobile-native-apps/,
  • GANAPATHY, Suresh, 2016. Android Developers Blog: Introducing Android Instant Apps. Android Developers Blog [online] [vid. 2017-12-03]. Dostupné z: https://android-developers.googleblog.com/2016/05/android-instant-apps-evolving-apps.html
  • KRYWOSA, Jessica, 2017. Safari, iOS, and Progressive Web Apps: What You Should Know. DockYard [online] [vid. 2017-12-03]. Dostupné z: https://dockyard.com/blog/2017/07/13/safari-ios-and-progressive-web-apps
  • XAMARIN, 2017. Mobile Application Development to Build Apps in C# - Xamarin [online] [vid. 2017-12-03]. Dostupné z: https://www.xamarin.com/platform