Toto je objekt systému MBI.

MBI (Management Byznys Informatiky) je portál obsahující zobecněná řešení v řízení provozu a rozvoje IT, resp. podnikové informatiky.

Pokud máte zájem získat více informací o tomto objektu (vazby na další objekty, přílohy, apod.), ale i získat mnoho dalších užitečných materiálů, můžete tak učinit ZDE / (registrace je bezplatná).

Úloha : Řešení obsahových požadavků na dashboardy
Řešení obsahových požadavků na dashboardy
Kód úlohy

Standardní kód úlohy v MBI.

:
U441C
Autor návrhu úlohy

Jméno a příjmení autora úlohy

:
Lučan, M. (KIT, VŠE)
Předpokládaná pravděpodobnost užití v praxi

Předpokládaná pravděpodobnost užití úlohy v praxi, hodnoty 0 - 1. Např. 0,7 - úlohu lze využít v 7 z 10 podniků. Hodnoty jsou průběžně testovány a upřesňovány na základě anket a průzkumů.

:
0.4
Charakteristiky úlohy

Charakteristiky úlohy

1. “Řešení obsahových požadavků na dashboardy“ – cíl, účel

Cílem úlohy je definovat a popsat jednotlivé ukazatele a nabídnout metody, které umožní společnosti správně definovat tyto ukazatele, které podnik může ovlivňovat, kvantifikovat a použít je efektivně k rozhodování ve společnosti.

2. Ukazatelé výkonnosti a jejich zásady

Existují tři typy ukazatelů výkonnosti:

  • Key Result Indicator (KRI) – tyto ukazatele říkají, jaký je výstup aktivit, tzn. měří výstup podniku,
  • Performance Indicators (PI) – ukazují, co je třeba dělat,
  • Key Peformace Indicators (KPI) – ukazují, co je třeba dělat, aby se výrazně zlepšila výkonnost organizace.

Tyto ukazatele bývají mixem těchto tří indikátorů a jsou většinou nazývány pouze KPI. Analogie s cibulí pomůže odhalit, jaký je vztah těchto tří ukazatelů výkonnosti. Vnější vrstva cibule vykazuje celkový stav cibule, toto je KRI. Pokud půjdeme postupně do středu cibule, tak dokážeme zjistit více informací o stavu a přesně odhalit, v jakých částech je cibule v dobrém stavu a v jakých ne, toto jsou naše PI. Pokud se dostaneme až do středu, tak zde nalezneme nejdůležitější ukazatele, tedy KPI.

2.1. KRI

KRI jsou výsledkem mnoha procesů, či akcí. Manažerům a stakeholderům sděluje, zda je podnik úspěšný či nikoliv. Dávají jasný přehled o tom, zda jde organizace správným směrem. Nemá ale tak velkou vypovídající hodnotu o tom, co by organizace měla změnit, aby došlo ke zlepšení výsledků. KRI se typicky vyhodnocují za delší časovou periodu, například v cyklech po měsíci, kvartále či roku. Typickými KRI ukazateli jsou - Zákaznická spokojenost, Finanční zisk, Zaměstnanecká spokojenost, Rentabilita investic, Cashflow.

2.2. KPI a PI

Ukazatele výkonnosti se zaměřují na aspekty organizace, které jsou klíčové a kritické pro úspěch organizace. Jedná se zpravidla o ukazatele výkonnosti, které jsou úzce svázány s klíčovými procesy organizace. Tyto ukazatele říkají, co má organizace dělat lépe, aby se dramaticky zlepšila její výkonnost. Podle Davida Permentera hodnoty KPI vykazují několik společných charakteristik:

  • Jedná se o nefinanční ukazatele (nejsou vyjádřeny v měně),
  • Jsou měřeny s vyšší frekvencí (denně, týdně, měsíčně),
  • Jsou uplatňovány generálním ředitelem, tak i vyšším managementem,
  • Mají jasně definovanou odpovědnost na jednotlivce nebo skupinu,
  • Mají významný dopad,
  • Je důležité, aby těmto klíčovým ukazatelům rozuměl každý zaměstnanec z organizace a chápal, co je potřeba udělat k nápravné akci.

Ukazatelé výkonnosti (PI) doplňují existující KPI o sadu dalších ukazatelů, které měří výkonnost společnosti, ale důležitým rozdílem je, že nemají až takový dopad na výsledky organizace jako KPI.

3. Počet ukazatelů

V organizaci nemá být více než 20 KPI, resp. má být méně než 10. Pravidlo 10/80/10 je užitečnou pomůckou k implementaci správného počtu KRI, PI a KPI. Tedy v organizaci je optimální mít 10 KRI, do 80 PI a 10 KPI Pro organizace, které mají rozmanitý byznys a nemají pouze jeden hlavní, je vhodné toto pravidlo aplikovat na každý z nich.

4. Vyváženost ukazatelů

Kromě adekvátního počtu KPI je také důležitý obsah indikátorů a jejich vzájemná provázanost. Tím se zabývá metoda Kaplana a Nortona nazývána Balanced Scorecard (BSC), která představuje holistický systém vyvážených ukazatelů výkonnosti podniku, který vytváří vazbu mezi strategií a operativní činností. BSC je nástroj pro měření výkonnosti podniku. Primárně jde o nástroj k strategickému řízení, kdy je v prvním kroku důležité stanovit směr a cíle, které má podnik dosáhnout. Poté společnost musí odvodit dílčí cíle a KPI, u kterých bude vyhodnocováno, zda se firma přibližuje zvolené strategii a zvoleným cílům. Jedním z důležitých nástrojů BSC jsou perspektivy, které umožňují adekvátně nastavit KRI, KPI i PI v daných oblastech a nalézt rovnováhu mezi krátkodobými a dlouhodobými cíli. V BSC se pracuje s libovolným počtem perspektiv, ale jako hlavní se uvádí čtyři - finance, procesy, zákazníci a lidi (učení a růst). Ve všech perspektivách je nutné vyjádřit vztah příčin a důsledků mezi jednotlivými ukazateli.

5. Interpretace ukazatelů

V rámci intepretace ukazatelů je třeba zvolit adekvátní metodu, která bude mít pro uživatele reportingu okamžitou vypovídající hodnotu pro rozhodování. Například pokud budeme sledovat počet navštívených prodejen obchodním zástupcem, tak nám nebude stačit pouze hodnota k danému měsíci. Užitečnější bude tuto metriku prezentovat na úrovni jejího vývoje v čase. Například můžeme zvolit metodu porovnání současného měsíce oproti předešlému, ještě lépe v procentuálním vyjádření. Informace o lednovém prodeji, 1 000 000 ks, není sama o sobě vypovídající, ale pokud přidáme právě kontext – například že tento milion kusů je 20 % pod stanoveným cílem, tak už je to vypovídající hodnota, které vyvolá akci. V rámci běžných interpretací v reportingu je vhodné využít tyto analytické úlohy či vztahy, které zároveň vyžadují adekvátní typ prezentace.

5.1. Nominální porovnání

Termín nominální v tomto kontextu znamená “jen podle jména”. Když jsou hodnoty seřazeny nominálně, znamená to, že nemají žádné zvláštní uspořádání. Vždy, pokud je využito nominálního porovnání, je vhodné se zeptat sám sebe, jestli není vhodné využít jiný typ vyjádření, například část k celku nebo pořadí. K nominálnímu porovnání nejlépe slouží sloupcové grafy, a to buď horizontální, nebo vertikální. Seřazení jednotlivých hodnot na ose je vhodné provést ručně a nejlépe podle předem stanovené logiky např. sever, jih, východ, západ.

5.2. Časová řada

Časová řada představuje data, která jsou jednoznačně uspořádána z hlediska času ve směru minulost – přítomnost. Čas je většinou rozdělen do menších časových úseků, jako jsou roky, čtvrtletí, měsíce dny nebo dokonce hodiny. Grafy nám umožní takovéto hodnoty zobrazit efektivní metodou a poskytnou možnost odhalit vzory a trendy v čase. Čárové grafy nám poskytnou nejefektivnější zobrazení, změnu nám zde vyjadřuje sklon čáry. Pokud nejde pouze o zobrazení trendu a změny, je vhodné do čárového grafu přidat jednotlivé datové body. Pro zobrazení časových řad poslouží efektivně systém horizontálně orientovaného sloupcového grafu.

5.3. Část k celku

Část k celku je vztah, který vyjadřuje, jak jednotlivé hodnoty přispívají celku, nebo jakou část z něho vyjadřují. Jedná se o efektivnější metodu, než je nominální porovnání, protože část kromě celku vyjadřuje ještě kontext. K vyjádření tohoto vztahu je vhodné zvolit horizontální či vertikální sloupcový graf, ve kterém jsou jednotlivé sloupce skládány k celku, nejlépe v procentních hodnotách. Tento fakt nemusí být na první pohled zřejmý, proto je zde vhodné vždy uvést popisek, že se jedná o tento vztah. Rozhodně není vhodné využít koláčový graf, který se běžně využívá.

5.4. Odchylka

Jsou-li kvantitativní hodnoty zobrazeny na funkci, kde se jedna nebo více sad hodnot liší od nějakého referenčního souboru hodnot, tak se tento vztah nazývá odchylka. Nejběžnějším příkladem v podnikové praxi je ten, který ukazuje, jak se některá sada skutečných hodnot (např. jako výdaje) odchyluje od předem stanoveného cíle (například rozpočtu). Z použití referenční linie, která vyjadřuje referenční soubor hodnot, jasně vyplývá, že účelem takového grafu je znázornit, jak se jedna nebo více hodnot odchylují od těchto referenčních hodnot. Ačkoli odchylky nemusí být vyjádřeny v procentech, tak použití procentních hodnot k vyjádření odchylky dělá tento graf ještě srozumitelnějším. Pokud se použije k vyjádření odchylek sloupce, tak referenční linie musí vždy začínat v bodě nula a sloupce směřující nahoru musí vždy vyjadřovat pozitivní odchylku a směrem dolů negativní odchylku. Jestliže je třeba využít kombinace odchylky s časovou řadou, je vhodné místo sloupců použít čáry. Pokud se vyjádří jednotlivé hodnoty pomocí bodů a ty se spojí čárami, lze tím podpořit vyjádření jednotlivých hodnot, ale zároveň pomocí čar se vyjádříme trend.

5.5. Četnost rozdělení

Analýza četnostního rozdělení vyjadřuje, kolikrát se prvek vyskytuje v rámci po sobě jdoucích intervalových rozdělení. Intervaly vznikají pomocí rozdělení souboru dat podle daných pravidel. K efektivnímu zobrazení je vhodné použít sloupcový graf, který se pro tuto analýzu nazývá histogram nebo také čárový graf, který se nazývá v kontextu četnosti rozdělení frekvenčním polygonem. Frekvenční polygon dokáže lépe vyjádřit tvar rozdělení.

5.6. Korelace

Korelace znamená vzájemný vztah mezi dvěma kvantitativními veličinami. Pokud se jedna z nich mění, mění se korelativně systém druhé a naopak. Pro vyjádření vzájemného vztahu dvou veličin je vhodné využít tzv. Scatter plot neboli korelační diagram, nebo také nazývaný bodový graf. Pomocí takovéhoto digramu lze jednoduše zjistit vztah mezi dvěma proměnnými. V takovýchto typech grafu je vhodné využít křivku trendu, která umožní jednoduše vizuálně identifikovat sílu závislosti. Tento je vztah využívaný v rámci analytických ad-hoc úloh.

5.7. Pořadí / Top N

Analýza pořadí nebo také ranking vyjadřuje sled série kategorických hodnot seřazených zpravidla od největšího po největší nebo naopak. Pro efektivní zobrazení této analýzy je vhodné seřadit hodnoty od nejvyšší z leva po nejmenší doprava, nebo také od shora dolů. Pro efektivní vizualizaci zde opět poslouží sloupcový graf, a to buď horizontální, nebo vertikální. Často je využíván systém tzv. Top N analýzy, která funguje podobně jako pořadí, ale zobrazuje pouze sadu N prvků. Např. Top 3 nejlepší prodejci.

6. Poznámky, reference
  • Balanced Scorecard [online]. Wikipedia, 2016 [cit. 2016-10-09]. Dostupné z:,
  • FEW, Stephen. Show me the numbers: designing tables and graphs to enlighten. 2nd ed. Burlingame, Calif: Analytics Press, 2012. ISBN 978-097-0601-971