Toto je objekt systému MBI.

MBI (Management Byznys Informatiky) je portál obsahující zobecněná řešení v řízení provozu a rozvoje IT, resp. podnikové informatiky.

Pokud máte zájem získat více informací o tomto objektu (vazby na další objekty, přílohy, apod.), ale i získat mnoho dalších užitečných materiálů, můžete tak učinit ZDE / (registrace je bezplatná).

Úloha : Vyhodnocení dokumentů podnikové strategie
Vyhodnocení dokumentů podnikové strategie
Kód úlohy

Standardní kód úlohy v MBI.

:
U019A
Autor návrhu úlohy

Jméno a příjmení autora úlohy

:
Voříšek, J. (KIT, VŠE)
Předpokládaná pravděpodobnost užití v praxi

Předpokládaná pravděpodobnost užití úlohy v praxi, hodnoty 0 - 1. Např. 0,7 - úlohu lze využít v 7 z 10 podniků. Hodnoty jsou průběžně testovány a upřesňovány na základě anket a průzkumů.

:
0.6
Charakteristiky úlohy

Charakteristiky úlohy

1. “Vyhodnocení dokumentů podnikové strategie“ – cíl, účel
  • Cílem úlohy je optimálně provázat informační strategii s podnikovou strategií.
2. Obsah úlohy
  • V úloze se analyzují dokumenty podnikové strategie (strategické cíle podniku, podnikové programy rozvoje, SWOT analýza, BSC, RPZ, apod.). Identifikují se v nich ty faktory, které budou vyžadovat novou/upravenou informatickou podporu, resp. budou mít vliv na provoz podnikové informatiky.
  • Otázky k řešení v této souvislost jsou:
    • může IS/IT vytvořit bariéru vstupu nových konkurentů?
    • může IS/IT přinést výhodu nižších nákladů oproti konkurenci?
    • může IS/IT přinést výhodu rychlejší a kvalitnější reakce na požadavky zákazníků oproti konkurenci?
    • může IS/IT znamenat změnu vlivu na vztah k dodavatelům?
    • může IS/IT přinést nové a kvalitnější produkty/služby zákazníkům?
3. Vstupy úlohy:
  • Podniková strategie a dílčí strategické dokumenty (DQ001A ),
  • Organizační a řídící dokumenty podniku (DQ002A ),
  • Byznys model podniku (DQ006A ),
  • Katalog podnikových cílů (DQ004A ),
  • Procesní dokumentace podniku (DQ003A ),
  • SWOT analýza podniku (D012A ),
  • Katalog požadavků na IT (D042A ).
4. Výstupy úlohy:
  • Informační strategie (D001A ), kapitola 3.1,
  • Katalog požadavků na IT (D042A ), aktualizovaný,
  • Podniková strategie a dílčí strategické dokumenty (DQ001A ), návrh úprav tam, kde by podniková informatika mohla přispět k ještě větším efektům, než bylo původně v podnikové strategii plánováno,
  • SWOT analýza podniku (D012A ), aktualizovaná.
5. Podmínky úspěšnosti úlohy
  • Členové řešitelského týmu musejí současně rozumět byznysu a IT a musejí být schopni odvozovat z byznys požadavků požadavky na IT,
  • Spolupráce vedení podniku na úloze.
6. Doporučené praktiky

Na dokreslení významu tohoto kroku pro budoucí ekonomické výsledky podniku lze uvést příklad z podniku hutní výroby. Podnik má čtyři závody, které se v době tvorby informační strategie lišily jak objemem výroby, tak svojí rentabilitou. První ze závodů se v daném období podílel na celkovém obratu podniku 40%, jeho rentabilita však byla minimální. Druhý ze závodů byl ztrátový a vrcholové vedení uvažovalo o zrušení výroby v tomto závodě. Zbylé dva závody byly přijatelně rentabilní. Jedním z rozhodnutí informační strategie bylo nasazení controllingového modulu, jehož cílem bylo detailní sledování a řízení struktury nákladů a výnosů v podniku. Plošné nasazení tohoto modulu by však bylo chybným krokem, protože jeho význam se pro jednotlivé závody výrazně lišil. Nejdůležitějším byl pro první závod, protože ztráta rentability tohoto závodu mohla znamenat finanční krizi celého podniku. Naopak nasazení controllingového modulu v druhém závodě by bylo ztrátovou investicí.….

Jeden a tentýž požadavek na podnikovou informatiku může vznikat z různých byznys požadavků. Například požadavek „přesná evidence všech kontaktů se zákazníkem“ může být odvozen:

  • ze SWOT faktoru – „při jednání s významným zákazníkem náš obchodník nezná celou historii styku naší firmy s tímto zákazníkem – dochází i ke křížení aktivit různých našich obchodníků u jednoho zákazníka“,
  • z globálního podnikového cíle – „diferencovat služby podle jednotlivých typů zákazníků“,
  • z marketingového dílčího procesu – „výběr a oslovení zákazníků, kteří by mohli mít zájem o novou službu“.

Prioritu, resp. váhu každého požadavku můžeme odvodit tak, že sečteme priority všech SWOT faktorů, cílů, příp. procesů, které na daný požadavek vedou. Porovnáním těchto součtů můžeme odvodit priority jednotlivých požadavků na podnikovou informatiku.

7. “Vyhodnocení dokumentů podnikové strategie“ - klíčové aktivity

7.1. Analýza strategických dokumentů podniku a odvození požadavků na nový/změněný stav IT

Získané požadavky podnikové strategie na podnikovou informatiku je vhodné shromažďovat ve strukturované podobě, například takto: Podnikové cíle – Odvozené požadavky na podnikovou informatiku.

  • Cíl: nepřetržité služby zákazníkům:
    • nepřetržité informování zákazníků o nabízených prodaných produktech a službách,
    • nepřetržité přijímání objednávek,
    • vysoká dostupnost a bezpečnost aplikací pro zákazníky,
  • Cíl: zkrácení doby reakce na objednávky:
    • podpora mobilního zpracování objednávek,
    • přímé informační vazby na zákazníky a dodavatele,
    • zkrácení průběžné doby procesu vyřizování objednávek,
  • Cíl: rozšířit působení podniku do dalších dvou zemí – Slovenska a Polska. Zřídit v nich nové pobočky:
    • nové pobočky připojit na IS podniku a zpřístupnit jim potřebnou funkcionalitu IS.

SWOT faktory -> Odvozené požadavky na podnikovou informatiku:

  • (-) při jednání s významným zákazníkem nezná náš obchodník celou historii styku naší firmy s tímto zákazníkem evidence identifikačních údajů zákazníka:
    • evidence informací o kontaktních osobách zákazníka,
    • evidence telefonního rozhovoru se zákazníkem,
    • evidence korespondence se zákazníkem,
    • evidence schůzek se zákazníkem,
    • evidence všech obchodních případů zákazníka,
  • (+) v podniku existuje velmi dobrý personální systém:
    • zachovat, propojit s ostatními aplikacemi,
  • atd.
7.2. Návrh úprav podnikové strategie vzhledem k možnostem IT

Návrh úprav podnikové strategie - kde by podniková informatika mohla přispět k ještě větším efektům, než bylo původně v podnikové strategii plánováno.