Toto je objekt systému MBI.

MBI (Management Byznys Informatiky) je portál obsahující zobecněná řešení v řízení provozu a rozvoje IT, resp. podnikové informatiky.

Pokud máte zájem získat více informací o tomto objektu (vazby na další objekty, přílohy, apod.), ale i získat mnoho dalších užitečných materiálů, můžete tak učinit ZDE / (registrace je bezplatná).

Úloha : eHealth: Zpracování úvodní studie
eHealth: Zpracování úvodní studie
Kód úlohy

Standardní kód úlohy v MBI.

:
U551AXHE
Autor návrhu úlohy

Jméno a příjmení autora úlohy

:
Potančok, M. ((VŠE-KIT), Vondrová, D. ((VŠE-KIT)
Předpokládaná pravděpodobnost užití v praxi

Předpokládaná pravděpodobnost užití úlohy v praxi, hodnoty 0 - 1. Např. 0,7 - úlohu lze využít v 7 z 10 podniků. Hodnoty jsou průběžně testovány a upřesňovány na základě anket a průzkumů.

:
0.2
Charakteristiky úlohy

Charakteristiky úlohy

1. “eHealth: Zpracování úvodní studie“ – cíl, účel

Cílem úlohy je vytvořit celkovou koncepci implementace eHealth do zdravotnických zařízení bez lůžkové části.

2. Obsah úlohy

Obsahem úlohy úvodní studie je definování a jasné zadání výstupního produktu. Je nutné definovat vizi, rozsah a přístup k řešení celého projektu. Jako v každém projektu se musí zodpovědět následující otázky:

  1. Proč: Jaké jsou cíle projektu? Podpoří nově zavedená eHealth naše cíle? Vyplatí se nám tato investice?
  2. Co: Jaké jsou výstupy tohoto projektu? Co bude dodáno? Co patří a nepatří do rozsahu projektu (patří do projektu pouze samotná dodávka aplikace/systému nebo například i školení, podpora či aktualizace). Co je potřeba udělat, jaké jsou následující kroky. Co se opravdu změní, jaké procesy?
  3. Kdo: Identifikace hlavních stran projektu – investor, zákazník a dodavatel. Jaké jsou hlavní projektové role, kdo je bude zastávat a jaké jsou jejich činnosti a odpovědnosti? Jak bude organizována spolupráce všech zúčastněných stran?
  4. Kdy: Vytvoření plánu projektu. Jaké budou hlavní fáze, milníky a termíny projektu? Jaké budou výstupy těchto fází?
  5. Jak: Jak bude projekt řízen a kontrolován? Jak budou do projektu zapojeny zájmové skupiny? Jak budeme řídit rizika, problémy a případné změny projektu?

Řeší se kompromis mezi třemi základními proměnnými – časem, zdroji (peníze) a funkcionalitou (kvalita). Vzhledem k obvyklé velikosti zdravotnických zařízení bez lůžkové části, lze obsah výše definovaných kroků přizpůsobit situaci a využít stručnější popis. Na základě úvodní studie se přijímá rozhodnutí, zdali je zadaný projekt realizovatelný.

3. Podmínky úspěšnosti úlohy
  • Podpora ze strany vedení zdravotního zařízení / zřizovatele zdravotnického zařízení – zavedení eHealth aplikace musí podporovat definované cíle zdravotního zařízení, stejně tak musí existovat podpora ze strany zřizovatele zdravotnického zařízení ke změnám,
  • Úplné a jednoznačné zadání úvodní studie – zdravotnické zařízení musí jasně vědět, jakou funkcionalitu od eHealth očekává a kolik je ochotno za ni zaplatit,
  • Aktivní účast vlastníků procesů – nově zavedená eHealth strategie pravděpodobně ovlivní či změní značnou část vnitřních procesů. Proto je nutné, aby řešitelský tým spolupracoval se zaměstnanci, kteří mají know-how o daných procesech. V ideálním případě by jednotliví vlastníci procesů, popř. zaměstnanci, kteří mohou procesy ovlivňovat a měnit, měli být zároveň klíčovými uživateli za danou oblast,
  • Účast klíčových uživatelů – zahrnutí uživatelů budoucí aplikace do celého vývojového procesu prostřednictvím klíčových uživatelů. Ti musí být dostatečně odborně zdatní, musí dokonale znát procesy minimálně ve své oblasti a musí je mít možnost redefinovat a přenastavovat. Jejich účast na celém procesu, jejich kvalita a vytížení je jedním z klíčových faktorů rozhodujících o úspěchu implementace na straně zdravotnického zařízení,
  • Obeznámení uživatelů se změnou / rozšíření informaci o změně pacientům a veřejnosti / aktivní spolupráce s odborníky ze zdravotnictví – často se vyskytuje odpor ke změnám v organizaci i mezi veřejností, a tak je nutné včas obeznámit s plánovanou změnou a snažit se udávat důvody proč by se eHealth mělo implementovat,
  • Střízlivé plánování – při projektech je často podceněno plánování nákladů a harmonogramu. Je nutné počítat s rezervami. Odhady by měl provádět specialista, nejlépe na základě údajů z předchozích projektů, především v době, kdy je návratnost eHealth projektů nebyla potvrzena. Implementace eHealth je také spojena s velkými počátečními výdaji.
  • Výběr dodavatele a produktu – je nutné investovat do výběru řešení dostatečný čas a vybrat spolehlivého dodavatele, který má zkušenosti s daným typem zdravotnického zařízení. O vhodnosti dodavatele nevypovídá ani tak celový počet implementací daného eHealth, jako zkušenosti s konkrétním oborem. S výběrem dodavatele mohou pomoci stránky ehealth.vse.cz, kde je k nalezení mapa, která obsahuje jak zdravotnická zařízení, tak organizace věnující se eHealth problematice,
  • Legislativa – v současnosti jsou právní rámce v této oblasti roztříštěné, chybí objasnění legislativní podpory mobilních aplikací, které sbírají data o zdravotním stavu a jejich následného zpracování, nedostatečné jsou pokryty i režimy poskytování náhrad za služby elektronického zdravotnictví.

4. Doporučené praktiky

Na úvodní studii se bezprostředně váže příprava smlouvy na celý projekt. V některých případech se smlouva na celý projekt uzavírá již po ukončení výběrového řízení. U větších projektů je však výhodnější zpracovat a uzavírat smlouvu na projekt až po přijetí úvodní studie, neboť teprve na jejím základě je možné reálněji stanovit časovou a finanční náročnost projektu, případně další podmínky řešení. Ve smlouvě je také dobré pamatovat na možné vícepráce a nutné customizace, jejich potřeba často vyvstane až v průběhu dalších fází implementace. U větších projektů ani sebelépe provedená úvodní studie nemůže obsáhnout na sto procent vše, co bude třeba v průběhu implementace provést.

Kontraktační řízení, tj. příprava a projednání jednotlivých částí smlouvy až po její uzavření a podpis je pracovně i časově náročný proces a v některých situacích trvá i několik měsíců.

Úvodní studie by se měla řídit doporučením Evropské unie. Ve směřování eHealth v České republice existuje Národní plán rozvoje eHealth. Ten v současné době určuje z technologického pohledu několik základních kamenů a při zpracovávání úvodní studie by neměl být opomenut, aby nedocházelo k rozkolu mezi tím, co je všeobecně podporováno vládou a nedocházelo tak k pozdější nekompatibilitě systému s celkem.

5. Poznámky, reference

EHEALTH FORUM & ICT UNIE. 2012. Národní plán rozvoje eHealth.