Toto je objekt systému MBI.

MBI (Management Byznys Informatiky) je portál obsahující zobecněná řešení v řízení provozu a rozvoje IT, resp. podnikové informatiky.

Pokud máte zájem získat více informací o tomto objektu (vazby na další objekty, přílohy, apod.), ale i získat mnoho dalších užitečných materiálů, můžete tak učinit ZDE / (registrace je bezplatná).

Úloha : Skladové transakce v retailu
Skladové transakce v retailu
Kód úlohy

Standardní kód úlohy v MBI.

:
UQ562AXRE
Autor návrhu úlohy

Jméno a příjmení autora úlohy

:
Fous, O. (Artex, Informační systémy)
Předpokládaná pravděpodobnost užití v praxi

Předpokládaná pravděpodobnost užití úlohy v praxi, hodnoty 0 - 1. Např. 0,7 - úlohu lze využít v 7 z 10 podniků. Hodnoty jsou průběžně testovány a upřesňovány na základě anket a průzkumů.

:
0.3
Charakteristiky úlohy

Charakteristiky úlohy

1. Účel – Skladových transakcí v retailu:
  • Cílem úlohy je zajistit, aby podnik pořizoval ideálně pouze takové zboží, které prodá včas a s marží a aby umístil toto zboží na ty pobočky, kde je o něj zájem a kde bude skutečně prodáno,
  • Cílem je rovněž co nejefektivnější realizace skladových operací (příjem na sklad, výdeje ze skladu, přemístění zásob atd.),
  • Řešit společné otázky a problémy spojené s řešením standardních transakčních úloh , viz scénář (SQ002 ),
  • Řešit specifické problémy a otázky definované ve scénářích zaměřených na řízení skladů a skladových zásob, a to:.
    • Je třeba dosáhnout zvýšení efektivity skladů a skladových prostor (SQ201 ),
    • Současné řízení logistických procesů nepřispívá k zvýšení výkonnosti podniku (SQ202 ),
    • Integruje se Inteligentní řízení skladu WMS do podnikového IT (SQ203 ),
    • Implementuje se inteligentní řízení skladu, WMS (SQ204 ),
    • Je třeba řešit rozvoj řízení skladů (SQ205).
2. Vstupy a výstupy úlohy:
  • Hlavními vstupy jsou: *
    • Evidence skladů a skladových zásob (DQ201A),
    • Evidence dodavatelů (DQ154A),
    • Provozní dokumenty řízení skladů (DQ202A) – příjemky výdejky,
    • Podklady pro řízení úložných míst, likvidace zásob (DQ205A),
    • Obchodní dokumenty – Nákup (DQ151A ),
    • Evidence ceníků materiálů (DQ203A),
  • Výstupem zpracování úlohy jsou:
    • Aktualizované databáze Evidence skladů a skladových zásob (DQ201A),
    • Evidence ceníků materiálů (DQ203A),
    • Deník zboží (DQ201E ),
    • Přehled položek zboží - výsledky po zaúčtování (DQ201F ),
    • Jednokroková transakce mezi sklady 1 – deník přeřazení zboží (DQ202B ),
    • Jednokroková transakce mezi sklady 2 – přehled položek zboží (DQ202C ),
    • Žurnál zboží - množství (DQ202D ),
    • Dvoukroková transakce mezi sklady 1 – objednávka transferu (DQ202E ),
    • Dvoukroková transakce mezi sklady 2 – účtovaná dodávka a příjemka transferu (DQ202F ),
    • Evidence příjemek, výdejek (DQ204A),
    • Příjem na sklad na základě nákupní objednávky (DQ204B ),
    • Zaúčtovaná nákupní příjemka na sklad (DQ204C ).
3. Funkce, klíčové aktivity:
  • Řízení skladů ve vztahu k externímu okolí podniku - činnost má velmi úzkou vazbu k objednávání zboží od dodavatelů – vzhledem k tomu, že ve velké části případů vychází ze skladových pohybů, je třeba ji zařadit i sem. Položky lze v tomto vztahu dělit do dvou skupin – standardní (basic) a sezonní ,
    • Standardní zboží je objednáváno průběžně, stejně průběžně je aktualizován i jeho sortiment – existují však i položky, které jsou plynule dodávány a prodávány několik let po sobě. Zde je velmi výhodné použít výpočet pro odhad sezonních výkyvů a na jeho základě průběžně objednávat zboží od dodavatelů tak, aby byla skladová zásoba na centrálním skladu (pokud je takový systém využíván) co nejmenší,
    • Sezonní zboží je v tomto smyslu poněkud složitější „na obsluhu“ – skoro vždy se jedná o položky, které existují pouze po jednu danou sezonu (Podzim/Zima) a v další se již neobjeví. I zde však lze využít výše uvedený princip, jen za použití poněkud jiného přístupu. Pokud byla od počátku správně prováděna kategorizace zboží , je možné na základě prodejů z předchozích let/sezon určit, kdy, kde a jak byla ta která kategorie prodávána nejhůře, resp. nejlépe a na základě těchto poznatků přistupovat k objednávání. Přístup to sice není nejpřesnější, nicméně ve spojení s intuicí se jedná o jeden z nejlepších možných postupů pro objednávání položek, které se na trhu ještě neobjevily. Často si tuto zodpovědnost přebírá dodavatel za základě prodejních dat, které průběžně vyžaduje od zákazníka (ať už jde o prostý report prodejů, nebo o Sellout report). Dodavatel pak buď maloobchodníkovi poskytuje návrhy objednávek, nebo zboží zasílá rovnou. Problémem pro maloobchodníka je zde malá možnost kontroly , tento postup je tedy používán hlavně ve franšízových systémech, kdy maloobchodník často nemá příliš na výběr,
  • Řízení jednotlivých skladů uvnitř pobočkové sítě - pokud má maloobchodník více, než jednu pobočku, je třeba řídit stavy skladu i mezi pobočkami . Přístup k tomuto řízení se může lišit na základě zvolené struktury rozvržení skladů, nicméně platí univerzálně, že nikdy nelze odhadnout, kde se jaké zboží bude dobře prodávat, každý region se chová jinak . V případě maloobchodu se však nejedná jen o regionální umístění pobočky, ale i o lukrativnost umístění pobočky – některá obchodní centra v metropoli mají vyšší prodejní výsledky a jsou navštěvovanější, než jiná. Zejména u sezonního zboží , které má většinou prodejní životnost (s plnou marží) kolem jednoho kvartálu, je třeba dobře určit, kam jej umístit . Jinak může dojít k situacím, kdy dobře situovaná prodejna vyprodala všechny položky daného druhu, zatímco jiné prodejny je mají stále skladem. V zásadě je tedy třeba využít okamžitých i nastřádaných dat o prodejích na jednotlivých pobočkách k tomu , aby bylo zboží přesunuto tam, kde bude reálně prodáno za plnou cenu. To představuje (dále uvedený postup je vhodné automatizovat a provádět jej cyklicky, v rámci sezonního zboží alespoň jednou za dva týdny, v rámci standardního zboží alespoň jednou měsíčně):
    • Zjištění prodejnosti různých položek na jednotlivých pobočkách za krátké a dlouhé období (sezonní výkyvy),
    • Porovnání těchto výsledků s aktuálním stavem skladu na jednotlivých pobočkách,
    • Navržení přesunu zboží na takové pobočky, kde se očekává jeho reálný odprodej,
    • Vytvoření dokladů (dodacích listů) pro mezipobočkový přesun zboží,
    • Vyhodnocení úspěšnosti celé operace,
  • Rozložení skladů a určení odpovědností - existují tyto možnosti řešení :
    • Všechny operace jsou řízeny centrálou , všechno zboží jde přes centrální sklad - veškeré příjmy, vratky a mezipobočkové přesuny jsou plánovány managementem na centrále. Jednotlivé pobočky vždy pouze dostanou dokument, na jehož základě pošlou zboží na centrální sklad k vyřízení nebo zkontrolují dodávku z centrálního skladu. Přístup je velmi náročný na řízení centrálního skladu , stejně tak jako na centrální sklad jako takový. Zde se předpokládá vysoký stupeň systémové integrace a automatizace (mobilní terminály/čtečky, automatický tisk dokumentů),
    • Všechny operace jsou řízeny centrálou, pobočky vyřizují přesuny - první část je prakticky stejná, jako u předchozího přístupu, s výjimkou toho, že při mezipobočkových přesunech je vynechán centrální sklad, pobočky posílají zboží rovnou na jiné pobočky, vypadává tak jeden stupeň kontroly na centrální úrovni,
    • Operace i přesuny jsou vyřizovány pobočkami - z hlediska zabezpečení asi nejméně spolehlivý přístup – jediná operace, která je z pohledu řízení skladů vyřizována centrálou, jsou nákupní objednávky směrem k dodavateli. Příjemky jsou potvrzovány či vyřizovány přímo na pobočkách, stejně tak tomu je u přesunů. Postup klade velké nároky na samotné pobočky a svěřuje jim velkou zodpovědnost, stupeň decentralizace je vysoký.
4. Podmínky úspěšnosti úlohy
  • Úspěšná realizace úlohy je založena na těchto principech:
    • musí být zajištěno průběžné sledování stavu a pohybů zboží na skladu podle jejich čísel, včetně sledování data expirace (podle povahy zboží),
    • při každém pohybu zboží se provádí i příslušné zúčtování,
    • přejímku zboží provádí zásobovač, který určí jeho odpovídající identifikaci a sklad,
    • uplatňuje se optimalizace naplňování úložných míst na skladě,
    • je možné definování logických a fyzických skladů,
    • uplatňují se různé strategie a postupy pro dávkové přejímky a individuální přejímky a výdeje ze skladu, včetně propojení těchto různých operací,
    • řešení požadavků na systém pro kontrolu stavu zboží na skladě s možností automatického upozornění na nedostatek/pokles zásob pod stanovené minimum,
    • musí být zajištěna vysoká flexibilita výdejů zboží podle požadavků uživatelů nebo zákazníků,
    • musí být zajištěny automatické, periodické nebo manuální výpočty pro výběry a naplňování kontejnerů, s optimalizací nákladů respektující objemové a váhové limity dopravních prostředků,
    • musí být zajištěna vazba na efektivní realizaci prodejních objednávek,
  • Dosažení:
    • vysoké dostupnosti informací pro skladové operace v místě i čase, tj. v místě jednotlivých detašovaných skladů atd.,
    • požadovaného počtu a objemu skladových transakcí podle potřeb podniku a jeho zakázek,
    • vysoké organizační i technologické úrovně skladových operací,
    • nízké pracnosti a nákladů a současně vyšší rychlosti skladových operací,
    • potřebné průkaznosti, úrovně kontroly a bezpečnosti skladových operací, tj. jejich protokolování a dokumentace,
    • efektivní integrace skladových operací s řízením nákupu, s výrobou apod.,
  • Je třeba zvolit stupeň centralizace při řízení skladů:
    • Pro zabezpečení vyšší spolehlivosti a zjednodušení/odbourání nadbytečné práce se využívá EDI (pokud jej však používá i dodavatel),
    • Systém výpočtu potřeby zboží na základě předchozích prodejů je možné automatizovat, včetně návrhu jednotlivých dokumentů (objednávky, převodky), kontrola pracovníky podniku je ale nutná,
  • Z pohledu IT aplikací je předpokladem efektivní realizace transakcí uplatnění zejména těchto aplikací :
    • celopodnikové aplikace - ERP (F300 ), zajišťují komplexní řízení skladů,
    • specializované aplikace pro řízení skladů WMS , Warehouse Management Systém (F310 ),
    • uplatnění skladových technologií s využitím čárových kódů (F831), RFID technologií (F832) a dalších,
    • mobilní aplikace (F550 ) umožňující efektivně řídit skladové operace na detašovaných skladech.
5. Poznámky, reference:
  • JINDRA, J. Skladové hospodářství. (přednáška) Praha: Vysoká škola ekonomická, 2014