Toto je objekt systému MBI.

MBI (Management Byznys Informatiky) je portál obsahující zobecněná řešení v řízení provozu a rozvoje IT, resp. podnikové informatiky.

Pokud máte zájem získat více informací o tomto objektu (vazby na další objekty, přílohy, apod.), ale i získat mnoho dalších užitečných materiálů, můžete tak učinit ZDE / (registrace je bezplatná).

Metoda : Scrum
Scrum
Kód metody

Standarní kód metody v MBI

:
M526
Popis, obsahové vymezení

Obsahové vymezení metody - rekapitulace základních principů ve vztahu k řízení informatiky

1. Scrum - celková charakteristika

1.1. Koncepce Scrum

Scrum je agilní metodika, která umožňuje zpracovávat rozsáhlé a komplexní projekty. V současné se době se jeho použití rozšířilo z oblasti vývoje software i do jiných činností, které vyžadují komplexní a inovativní přístup k práci (Scrum Alliance, 2016). Metodika byla poprvé navržena Kenem Schwaberem, Jeffem Sutherlandem a Mikem Beedlem. Název scrum pochází z analogie s rugby, kterou ve své práci použili poprvé Takeuchi a Nonaka v roce 1986 (tamtéž). Zdůrazňuje tak to, že je to metodika, adaptivní, rychlá a samoorganuzující (Buchalcevová, 2005 str. 55).

Scrum je založený na předpokladu, že projekt není předem definovaný proces, ale neustále se při každém sprintu mění, a proto musí být řízen jinak než v rigorózních metodikách (Buchalcevová, 2005 str. 55). Sprint je iterace, která se opakuje pravidelně, po dvou až čtyřech týdnech. Současně každý den probíhají krátká setkání, na kterých se v rámci týmu sdílí pokrok práce na projektu (Scrum Alliance, 2016), .

1.2. Fáze Scrum

Zjednodušeně lze fáze metodiky popsat následovně:

  1. Product owner vytvoří seznam požadavků s přiřazenou prioritou. Zen se nazývá backlog.
  2. Během plánování sprintu si tým vybere malou část z backlogu (vybírá vždy od shora), která tvoří backlog sprintu, a rozhodne se, jak tyto části implementovat.
  3. Tým má určitý čas na zpracování úkolu, tedy sprint v délce od dvou do čtyř týdnů, ale setkává se denně, aby zajistil sdílení informací o pokračující práci (denní scrum). Na poradě by měl každý člen týmu zodpovědět tři otázky, a to které položky dokončil od minulé porady, které nové úkoly bude řešit a jaká vidí omezení a překážky pro řešení úkolů (Buchalcevová, 2005 str. 55).
  4. Scrum Master po celou dobu udržuje tým koncentrovaný na jeho cíl.
  5. Na konci sprintu by práce měla být potencionálně doručitelná, tj. schopná být předání zákazníkovi, vystavení do obchodu nebo ukázání stakeholderovi.
  6. Sprint končí vyhodnocením a retrospektivou.
  7. Se začátkem nového sprintu si tým vybírá novou část produktového backlogu a práce začíná znovu. Tento proces přehledně shrnuje obrázek .

Jak je naznačeno v obrázku Obrázek 1, proces se neustále opakuje do té doby, než je produktový backlog hotový, rozpočet vyčerpaný nebo termín vypršel. Které z těchto milníků určují konec práce, záleží výhradně na typu projektu. Bez ohledu na zdroj ukončení zajišťuje Scrum to, že práce s nejvyšší dodanou přidanou hodnotou byla dokončena v okamžiku, kdy je projekt ukončen.

1.3. Principy Scrum

Pro praktickou část jsou podstatné následující části a principy metodiky Scrum.

Hodnoty Scrum jsou definovány (Scrum Alliance, 2016) jako koncentrace, odvaha, otevřenost, oddanost a respekt. Všechna práce odváděná v rámci Scrum musí mít jako základ tyto hodnoty, které se odráží v týmových procesech a interakcích. Jsou-li hodnoty skutečně přijaty, mohou přispět k lepšímu prospívání a úspěchu týmu.

Koncentrace nesmí být rozdělena mezi příliš mnoho věcí najednou. Základem Scrumu je soustředění se pouze na několik věcí najednou, dobrou spoluprací a tím vytváření perfektních výstupů. Takto lze dodat hodnotné věci dříve.

Odvahou se myslí především přínos týmové práce. Členové se cítí podporováni a mají k dispozici více zdrojů. Mají tak odvahu postavit se větším výzvám.

Otevřenost spočívá ve sdílení toho, co se právě dělá, co je překážkou a jaké mají členové týmu obavy. Všechny tyto součástí je možné diskutovat v rámci týmu.

Oddanost je důsledkem lepší kontroly nad vlastním osudem, tj. nad zpracovávanými úkoly. Takto je každý člen týmu více oddán úspěchu, protože pracuje na tom, co ho zajímá a zároveň není přetěžovaný.

Respekt k ostatním spolupracovníkům spočívá ve sdílení úspěchů a neúspěchů, respektování se navzájem a pomoci každému členovi týmu, aby byl hodný respektu ostatních.

1.4. Sprinty

Sprinty jsou základní součástí Scrumu (Scrum Alliance, 2016). Jde o časový rámec jednoho měsíce nebo méně (běžně 14 denní nebo měsíční scrumy), během něhož se vytváří hotové, použitelné a potenciálně vypustitelné přírůstky produktu. Sprinty mají vždy stejné délku trvání. Další sprint se otevírá bezprostředně po skončení předcházejícího. Skládá se z plánování sprintu, denního Scrumu, vývojářské práce, zpětné vazby na sprint a retrospektivy sprinty. Během sprintu není vhodné dělat změny, které by ohrozily jeho cíl. Zároveň se nesmí snižovat nároky na kvalitru a rozsah musí být vyjasněn a znovu vyjednán mezi vlastníkem produktu (product owner) a vývojářským týmem ve chvíli, kdy je zjištěno více o daném úkolu.

Každý sprint lze považovat za projekt, jehož časový horizont nepřesahuje jeden měsíc. Stejně jako u projektů se sprinty používají k dosažení cíle. Každý sprint má jasně definováno, co má být vytvořeno, návrh a flexibilní plán, podle kterého se povede zpracování, práce a výsledný produkt.

Je-li časový horizont sprintu delší než jeden měsíc, je příliš složité přesně definovat, co se má udělat, neboť požadavky se mohou měnit, komplexita narůstat a riziko se zvyšovat. Sprinty zlepšují předvídatelnost tím, že zajišťují kontrolu a adaptaci pokroku směrem k cíli sprintu nejméně jedenkrát měsíčně. Mohou také omezit riziko nákladů na cenu jednoho kalendářního měsíce.

1.5. Backlog

Backlog je definován jako seznam úkolů, které tým udržuje a které jsou v daném časovém okamžiku známy jako nezbytné a dostatečné proto, aby mohl být projekt dokončen nebo nasazen (AgileAlliance, 2013). Nepřispívá-li úkol v backlogu k projektovému cíli, měl by být odstraněn. Na druhou stanu, pokud je některý úkoly v jakémkoli časovém okamžiku považován za nezbytný ke splnění cíle, měl by být přidán do backlogu.

Nezbytné úkoly jsou vždy odvozeny od týmové úrovně znalostí v daném časovém okamžiku. Předpokládá se, že se backlog bude měnit společně s tím, jak se bude vyvíjet znalost týmu týkající se projektu. Backlog je primárním vstupním bodem pro znalost požadavků a jediným uznávaným zdrojem pro určení práce, které má být udělána.

1.6. INVEST

Případy použití softwaru (user stories) jsou definované jako týmem rozdělená práce, která musí být zpracována po konzultaci se zákazníkem nebo vlastníkem produktu. Každý případ použití softwaru by být charakterizován akronymem INVEST (AgileAlliance, 2013):

  • I (independent) – nezávislý na všech ostatních,
  • N (negotiable) – umožňující změny,
  • V (valuable) – přinášející hodnotu,
  • E (estimable) – odhadnutelný, umožňující dobré přiblížení se skutečnosti,
  • S (small) – malý tak, aby ho bylo možné zvládnout během jedné iterace,
  • T (testable) – testovatelný i v případě, že ještě není co testovat.

2. Poznámky, reference

Buchalcevová, A. - Metodiky budování informačních systémů - (Oeconomica 2009) - ISBN9788024515403,

Advanced Development Methods, Inc. - (SCRUM. [online] 2008) - pro MBI zpracovala: Buchalcevová, A. (katedra IT, VŠE)

Rut, V.: Vybrané agilní metodiky v praktických aplikacích, DP, VŠE, 2016.