Toto je objekt systému MBI.

MBI (Management Byznys Informatiky) je portál obsahující zobecněná řešení v řízení provozu a rozvoje IT, resp. podnikové informatiky.

Pokud máte zájem získat více informací o tomto objektu (vazby na další objekty, přílohy, apod.), ale i získat mnoho dalších užitečných materiálů, můžete tak učinit ZDE / (registrace je bezplatná).

Metoda : Zachmanův rámec
Zachmanův rámec
Kód metody

Standarní kód metody v MBI

:
M303
Popis, obsahové vymezení

Obsahové vymezení metody - rekapitulace základních principů ve vztahu k řízení informatiky

1. Zachmanův rámec - celková charakteristika

Zachmanův rámec je prvním rámcem podnikové architektury. Je to typický představitel klasifikačních rámců. Zachmanův rámec se v průběhu času vyvíjel a akcentoval tak změny v náhledu na podnikovou architekturu i zkušenosti a chyby spojené se zaváděním podnikové architektury. Rámec pro architekturu informačních systémů (Framework for Information Systems Architecture) Zachnman poprvé publikoval v roce 1987 v IBM Systems Journal . Tento rámec obsahuje jen 3 sloupce, i když už v té době existovalo všech 6 sloupců. Protože v té době se o architektuře uvažovalo v kontextu IS/ICT, nebylo obvyklé uvažovat o odpovědnosti (sloupec 4), časování (sloupec 5) a motivaci (sloupec 6).

V roce 1993 se Zachman rozhodl oficiálně pojmenovat svůj rámec Enterprise Architecture - A Framework. Již dříve založil svou konzultační a školící společnost Zachman International®, v níž používal pojem podniková architektura (Enterprise Architecture), a věřil, že lidé budou spíše akceptovat jeho myšlenky v souvislosti s podnikovou architekturou než architekturou informačních systémů.

V roce 2001, kdy disciplína podniková architektura nabývá na významu, publikoval Zachman nový rámec pod názvem The Zachman Framework™ . Oproti dřívějším verzím přinesl některá vylepšení. Zachman použil barvy pro zdůraznění myšlenky, že každá řádka je jiná a je výsledkem transformace, nikoli dekompozice. Jsou použity barvy červená, oranžová, žlutá, zelená, modrá a oranžová. Oranžová barva je použita jak v řádce 2, tak v řádce 6, což má vyjádřit skutečnost, že to, co vlastníci (Owners) potřebují (řádka 2), by mělo být právě to, co se skutečně v podniku realizuje (řádka 6). Rámec se snaží zdůraznit abstrakci. Řádky 1 až 5 jsou abstrakcí, instance, tedy skutečné výskyty jsou až v řádce 6.

Z pohledu dalšího vývoje je třeba poznamenat, že tato verze rámce obsahuje stále ještě množství pojmů z oblasti informačních systémů (např. data). To mělo za následek mylnou představu, že podniková architektura je věcí IT.

V roce 2004 byla vydána další významná verze Zachmanova rámce, která byla z důvodu odlišení od předchozích verzí nazvána The Zachman Framework2™. V této verzi byly provedeny některé významné změny. Nejvýraznější změnou byl přechod od IT terminologie k byznys terminologii, který vedl ke zvýšení zájmu byznysu o rámec. Stále zde ale přetrvával jeden podstatný problém, a to že grafická reprezentace vůbec nezdůrazňovala myšlenku integrace v řádcích a transformace ve sloupcích matice. Postupujeme-li shora dolů ve sloupcích, jde o transformace nikoli zpřesňování. Stejně tak nedostatečné zdůraznění integrace v řádcích vedlo k tomu, že architekti vytvářeli složené modely místo toho, aby oddělili jednotlivé nezávislé pohledy a potom je integrovali.

V roce 2011 byla vydána nová verze Zachmanova rámce s označením 3.0. Byla to první verze od roku 2001, kterou kompletně řídil a graficky navrhl Zachman s podporou a zpětnou vazbou od EA komunity. Tato verze obsahuje změny jak v grafické reprezentaci, tak zejména v obsahu a metamodelu. Podstatné je zejména označení rámce za ontologii, což vyjadřuje podnadpis “The Enterprise Ontology.”

Zachmanův rámec verze 3.0 představuje klasifikační teorii o vědecké podstatě podniku a typech entit, které v podniku existují. Je tedy podnikovou ontologií. Je to schéma vyjadřující vzájemné působení dvou klasifikací, které existují tisíce let. První klasifikace je vyjádřena tázacími zájmeny Co (What), Jak (How), Kdy (When), Kdo (Who), Kde (Where) a Proč (Why). Integrace odpovědí na tyto otázky umožňuje úplné popsat komplexní systém. Druhá klasifikace představuje proces materializace, tedy transformace abstraktní myšlenky do reálné instance. (Zachman, 2008).