Toto je objekt systému MBI.

MBI (Management Byznys Informatiky) je portál obsahující zobecněná řešení v řízení provozu a rozvoje IT, resp. podnikové informatiky.

Pokud máte zájem získat více informací o tomto objektu (vazby na další objekty, přílohy, apod.), ale i získat mnoho dalších užitečných materiálů, můžete tak učinit ZDE / (registrace je bezplatná).

Faktor : Řízení dodavatelských řetězců
Řízení dodavatelských řetězců
Kód faktoru

Standardní kód faktoru v MBI.

:
F354
Autor

Jméno a příjmení autora

:
Gála, L. (KIT, VŠE)
Podstatné charakteristik faktoru

Obsahové vymezení faktoru

1. Účel, smysl faktoru Řízení dodavatelských řetězců

Na výsledném produktu a jeho dodávce konečnému zákazníku se zpravidla podílí více podniků. Ty utvářejí tzv. dodavatelský řetězec (supply chain), který v klasické lineární podobě tvoří: dodavatel → výrobce → distributor → prodejce → zákazník. Většinou uspořádání dodavatelského řetězce však je síťové a tedy komplikovanější. Toky v dodavatelském řetězci mají charakter toků informací, financí a materiálních toků (materiál a produkty) a jsou obousměrné.

Řízení dodavatelské řetězce (SCM, Supply Chain Management) představuje soubor nástrojů a procesů, které slouží k optimalizaci řízení a k maximální efektivitě provozu všech prvků (článků) celého dodavatelského řetězce s ohledem na koncového zákazníka. (Basl a Blažíček, 2012). IT aplikace i IT samotné utváří řešení SCM. To umožňuje partnerům v rámci řetězce prostřednictvím propojení a výměny informací vzájemnou spolupráci, sdílení informací, koordinované plánování tak, aby se zvýšila akceschopnost celého řetězce.

2. Obsahové vymezení faktoru

Při vymezení procesů v konkrétním dodavatelském řetězci se nejčastěji využívá model SCOR (Supply Chain Operation Reference Model).

2.1. Procesy dodavatelského řetězce

Model SCOR rozpracovává procesy v pěti úrovních:

  1. Na úrovni 1 je definováno 5 klíčových procesů dodavatelského řetězce, tj. plánování, nákup, výroba, expedice a reklamace (respektive vracení),
  2. Na úrovni 2 jsou pro procesy úrovně jedna specifikovány sub-procesy, a to v závislosti na zvolených strategiích. Ty se mohou vztahovat jednak ke všem procesům úrovně jedna anebo se vztahují jen k nějakému procesu. Příkladem může být uplatnění metody řízení skladů dodavatelem (VMI, Vendor Manged Inventory), metody společného plánování a predikce (CPFR, Collaborative Planning, Forecasting and Replenishment) apod. A například strategie „výroba na sklad“, „výroba na zakázku“ se potom vztahují jen k procesu výroba a tyto strategie ovlivňují uspořádání sub-procesu, tj. činnosti, které při té které zvolené strategii mají být realizovány. Příkladem sub-procesu pro strategii „výroba na zakázku“ je např. „sestavení produktu“,
  3. Na úrovni 3 jsou pro sub-procesy definovány jednotlivé činnosti. Například pro sub-proces „sestavení produktu“ je to činnost utvoření soupisu (kusovníku) pro produkt,
  4. Na úrovni 4 jsou pro jednotlivé činnosti specifikovány pracovní toky, jejich vstupy, výstupy a operace,
  5. Na úrovni 5 jsou pro jednotlivé pracovní toky charakterizovány možnosti využití IT.

Model SCOR explicitně vymezuje procesy, sub-procesy a činnosti, tj. úrovně 1 až 3 tak, že jsou aplikovatelné v libovolném odvětví hospodářství. Specifikace v úrovních 4 a 5 je ponechána v kompetencích samotného dodavatelského řetězce, či odvětvově orientovaných zájmových sdružení, neboť se vychází z toho, že konkrétní činnost může být v různých odvětvích realizována různě.

Obrázek ukazuje rozhraní aplikace SAP SCM a znázorňuje způsob definice modelu dodavatelského řetězce. Model je tvořen objekty různých typů. Každý z objektů má charakteristiky a jednou z nich je také geografická lokace. Aplikace pak zajišťuje také zobrazení objektu v mapě. Mezi objekty jsou zároveň definovány dopravní cesty a jejich charakteristiky.

2.2. Aplikace SCM

Aplikace SCM:

  1. umožňují definovat dodavatelský řetězec, tj. vytvořit komplexní návrh řetězce a jeho úpravy zahrnující rozdělení jednotlivých rolí v dodavatelském řetězci (např. organizátor řetězce, preferovaný dodavatel) a určení základních materiálových toků mezi jeho členy, dodavateli a zákazníky,
  2. svými funkcemi tvoří plánovací platformu, která společnostem umožňuje sestavit, spravovat a sdílet plán tak, že celkový plán dodavatelského řetězce je v souladu se zájmy a plány jeho jednotlivých článků (plány nákupu, výroby, transportu, skladování),
  3. zajišťují hlavní plánování, které koordinuje ve střednědobém horizontu pro celý řetězec zásobování, výrobu a distribuci zboží, krátkodobé plánování prodeje – je funkce, která určuje splnění konkrétního požadavku (objednávky) zákazníka,
  4. umožňují stanovit pro zákazníka termín dodávky:
    1. na základě disponibilních zásob hotových produktů - metoda ATP, Available to Promise – je metoda stanovení termínu dodání produktů pro konkrétní objednávku zákazníka, a to na základě stávajících informací o disponibilních skladových zásobách při současné optimalizaci splnění požadavku z hlediska nákladů, ceny, logistiky aj.,
    2. v závislosti na disponibilních zásobách a pozici zákazníka ( metoda AATP, Allocated Available to Promise ),
    3. v případě, že nelze splnit požadavek zákazníka ze skladu hotových výrobků (viz ATP), vyhodnotí se metodou CTP, Capable To Promise disponibilita materiálů, kapacit (pracovišť, lidí) a generují se odpovídající výrobní příkazy pro to, aby požadavek zákazníka byl splněn. Ten je pak informován o podrobnostech splnění svého požadavku (termínu, nákladech, ceně apod.),
  5. poskytují funkce, jimiž lze vyhodnocovat efektivnost řetězce,
  6. poskytují funkce spojené s komunikací mezi jednotlivými články řetězce a zpracováním zpráv.

Informační toky mezi články dodavatelského řetězce jsou realizovány formou výměny elektronických zpráv, dnes nejčastěji v síti Internet. Struktura a obsah zpráv je potom založena na standardech elektronické výměny dat (FSG350 ). Potřeba efektivně reagovat na potřeby zákazníků vede často k tomu, že spolu s nasazením aplikací SCM jsou nasazeny i aplikace pokročilého plánování a rozvrhování (APS, Advanced Planning and Scheduling). APS je systém zajištující plánování výroby s uvažováním všech možných druhů omezení výrobního systému, např. v materiálu, pracovních kapacitách apod.

3. Efekty a přínosy faktoru pro kvalitu řízení podniku a IT
  1. Úzkým propojením různých firem na bázi informačních technologií se posiluje váha celého takového komplexu při získávání zakázek a při výběrových řízeních,
  2. Díky propojení různých firem v dodavatelském řetězci a řízení zakázek v celém jeho rámci je možné podstatně pružněji a rychleji reagovat na požadavky zákazníků, včetně kvantitativních nebo sortimentních změn v zakázkách,
  3. V rámci celého řetězce je možné lépe optimalizovat a koordinovat jednotlivé zakázky, optimalizovat dopravní cesty mezi subjekty v řetězci a tak snižovat náklady na realizované zakázky,
  4. Koordinace aktivit jednotlivých členů a optimalizace dodavatelského řetězce jako celku,
  5. Vyrovnávání nabídky s poptávkou a tím lepší řízení produkce každého článku a řetězce,
  6. Výrobci velmi rychle zjistí požadavky svých odběratelů a vyrobí zboží v množství a v provedení, které je požadováno,
  7. Odběratelé mohou mít přehled o stavu zásob a výrobě výrobce a podle toho i upravovat požadavky na výrobu určitého zboží nebo se obrátit na jiného výrobce v řetězci, schopnost dodat uživatelem zkonfigurovaný produkt se spolehlivým termínem dodávky,
  8. Dosažení potřebných parametrů realizace zakázek (zejména v čase dodávek, pružnosti, spolehlivosti a kvality souvisejících služeb) při redukci nákladů na řízení řetězců, na skladování materiálu, manipulaci a dopravu materiálu.

4. Otázky, roblémy a omezení spojené s faktorem
  1. Musí existovat ochota jednotlivých subjektů v dodavatelském řetezci APS/SCM vytvořit a využívat,
  2. Musí být shoda mezi subjekty v dodavatelském řetězci, kdo bude tvořit jeho řídící článek,
  3. Musí být dosažena shoda na standardech a technologiích pro zajištění komunikace mezi jednotlivými subjekty.